Říjen 2007

Nukleární vokurky

26. října 2007 v 1:01 | Zewlprincess
ČLENOWÉ KAPELY:
  • Honza Balcar - kytarky
  • Vojta Helebrant - basa
  • Cyril Hirsch - bubny a činely
  • Tomáš Scott Klíma - zpěw
  • Andrej Rády - zpěw
NĚCO O KAPELE:
Jsme pět, slovy 5 let hrající 71% funk- 36% rocková kapela z Prahy, netrpělivě čekající na transport na volné místo na výsliní. Hrajeme v sestavě bubny-basa-kytara, dva zpěváci, dechová sexe, místy klávesy, ojediněle bouřky. Hodnota tlaku v hektopaskalech přepočtená na hladinu moře... to už jsem trochu odbočil.Úspěšně jsme absolvovali nahrání debutového alba Jsme na prodej, které se v distribuci objevilo v září roku 2003 u firmy Monitor EMI. Album je nabité patnácti (slovy 15) hity, které jak z desky tak v živém podání rozpálí, roztancují, nadchnou, rozesmějí i urazí nejednoho posluchače. Bylo nahráno a smíseno ve studiu 3bees, jehož hejblátka a ostatní technické výdobytky moderní civilizace (kromě našich nástrojů, ovšem) obsluhovali Kakaxa, BinggsF PinksF a Jakub Šablonka. Co se živého hraní týče, jsme za symbolickou cenu (dle dohody) ochotni rozpařit publlikum téměř všude a za jakýchkoli okolností. Máme za sebou úspěšné hraní v mnoha pražských i mimopražských klubech, na letních festivalech i na nejrůznějších a nejroztodivnějších akcích. Veliceúspěšně jsme prošli sérií vystoupení v pražské Akropoli v rámci projektu Future Line, kde jsme stabilně lámali rekordy v návštěvnosti a útratě na baru. Za vrchol našeho konzertního vystupování lze považovat křest alba Jsme na prodej v naplněném a rozpáleném Lucerna music baru.Z filosofického hlediska nelze kapelu Nukleární Vokurky jednoznačně zařadit. Z jistého aspektu se jedná o produkt soudobého maloměšťáctví, ze kterého nemůže plynout nic než touha po moci a penězích. Všude je ale vidět punc rebelství, touhy po sebeurčení a opovržení společností, ze které jádro kapely vychází. Jde o megalomanský konkrétní arogantismus zkřížený s fiktivním oportunismem a bába jebe dědka. Pokud bychom si chtěli Nukleární Vokurky blíže žánrově přiblížit, museli bychom si je především poslechnout. Pokud to není možné, musí nám postačit tato zevrubná specifikace:Nukleární Vokurky je mladá a nadějná kapela, která pod taktovkou geniálního aranžéra Franty Kacmajera hraje veselý melodický kytarový funk s těmito prvky (v pořadí se sestupnou koncentrací): rock, pop, hip-hap-hop, HC, blues, soul, punk, rock'n'roll, jazz, heavy-metal, rozřežeme-krávu-zaživa-metal. Představit si tento pikantně namíchaný hudební guláš (což je výraz podobný těm, které používají špatní novináři) v konkrétnější podobě je téměř nemožné. Podle papírových předpokladů jde o směs Red Hot Chilli Peppers - nejrůznější Holého Bandy - CandyDulfer - Cool And The Gang - B. S. P. - East 17.Co je však v tuto chvíli hlavní a směrodatné (kromě toho, že naštěstí již bývalá minystrině zdravotnictví je nesvéprávná důchodkyně, která už by se neměla věnovat ničemu jinému než venčení obézních jezevčíků) - přátelé, co může být lepší než utratit peníze za kvalitní umělecký výkon - a navíc tak podpořit jednu nadějnou kapelu mladých hudebníků a jednu velkou nadnárodní korporaci. Zatímco ostatní se tváří kysele, i když jde o daleko větší zaprodance, my se hrdě hlásíme k tomu, že jsme děvky v oblasti šoubyznysu. Vážení hudební přátelé a zejména kritici: Jsme na prodej.
DISKOGRAFIE
  • Demo 2005
  • Jsme na prodej

Johnny o Sidovi

26. října 2007 v 0:42 | Zewlprincess
Melody Maker, 20. Říjen 1978: výňatek z rozhovoru, který byl pořízen s Johnny Rottenem krátce poté, co byl Sid zadržen za vraždu Nancy Spungen
  • Začal si s heroinem hned jak vstoupil do kapely? Jo, hned jak dostal prachy. Před tím to byl jenom speed a takovýhle hloupý věci, co ti tvůj život moc nezmění, ale pak si zalíbil tu grupie z New Yorku. Jako spousta dalších hloupých idiotů začal vidět v New Yorku něco, co není, nějaký vysněný místo, kde se něco děje, přitom to je jenom jedna velká díra.
  • Co si myslíš o tom, co se stalo Sidovi? Nezajímá mě to (Dlouhá pauza)
  • Musíš na to mít nějaký názor... Ne. (značně neochotně pokračuje) Nevidím důvod, proč bych z toho měl mít nějaký pocit. Jak jste mohli vidět, tak se Sid před nějakou dobou rozhodl, že se z něj stane hlupák a tím se stal.
  • Kdy jsi začal mít pocit, že si začínáte být čím dál tím více vzdáleni, když poznal Nancy? Všechen ten zasranej heroin, začalo mi to jít na nervy. Lidi si to jednou vezmou, na zkoušku, ale neberou to přece každej zasranej den. No a pak jak začal upadat, víte co myslím, ničit se, zraňovat se, je to nula.
  • Takže jsi nechtěl aby s vámi vystupoval na turné po USA? Ne! Bylo to nudný, bylo to strašně hloupý. Neuměl hrát na basu a to udělalo z přípravy na naše koncerty jenom ztrátu času. Všechny písničky zněly stejně. Všechno to bylo zbytečný.
  • Nejsi smutný z toho, co se teď stalo s tvým bývalým přítelem? Jsem si jist, že Malcom se už těší, jak z toho vytříská prachy. Třeba o tom natočí nějaký báječný film. A dostane ho ven na kauci, jenom aby pro něj mohl Sid natočit album, je to ohavný... Určitě se pokusí udělat ze Sida větší děvku, než doopravdy je. Malcom mu sám kauci neposkytne, nechá to na nahrávacích společnostech, v tom je Malcom fakt dobrej. Pak půjde na tiskovou konferenci a řekne "Dělám vše proto, abych Sidovi pomohl" a přitom jediný co chce udělat je natočit s ním film. Pokud se Sid dostane na svobodu, tak to pak bude naprosto perfektní konec pro malcomův Rock'n'Roll Swindle. K tomu nemám co říct, navíc nic co bych mohl říct nebo udělat už tuhle situaci stejně nezmění...
  • Nerozumíte tomu? To, co jsem řekl před tím, bylo proti veřejnému dění v Sidově aféře. Sid je pro mě kamarád. Vždycky byl ale hloupej. Znám ho hodně dlouho a nechci se k tomu takhle vyjadřovat. Nemá to co dělat se mnou a s ním. Zmanipulovali ho, to je ten problém. Většina lidí prostě akceptuje, že to udělal a Malcom nedělá nic proto, aby tuhle situaci vyřešil. Nebylo to i v novinách? Mám takový pocit, že tam o něm řekli, že měl na veřejnosti vždycky špatné image, že měl tendence být násilnický, neměli ho v oblibě. Sid by nebyl schopen ji zabít, to prostě není možné.
  • Ani pod vlivem drog? Ne, není to možný, tečka. Zní to tak otřepaně když řekneš "oběť okolností." Nebudu to komentovat, nestojím o to, aby se v novinách objevil můj komentář na tyto události. Bože je to taky složité. Sid býval mým blízkým přítelem a tisk po mě chce abych tohle všechno komentoval, protože z toho bude dobrej článek a lidi ho budou číst. Necítím se z toho zrovna nejlíp a Malcom ještě vydělává těžký prachy ze Sidovi osobní tragédie. Uráží mě to a navíc s tím nemohu nic udělat.

Citáty Johnyho Rottena

26. října 2007 v 0:36 | Zewlprincess
  • "Nevěřím na svatbu, hypotéky a vesnický usedlosti." Listopad 1976
  • "Nic, to bylo sprostý. Další otázku."Prosinec 1976
  • "Jagger stál hodiny před krámem, plný ruce všelijakejch krámů a nevěděl, jestli má vlízt dovnitř. Asi za tři hodiny si řek, že to riskne a mrkne se dovnitř. A jak se sem tak hrne s těma rancema, narazil jsem mu dveře do držky. Kretén jeden nařvaná." Březen 1977
  • "Nezměníme se. Když nám někdo bude chtít radit, co máme dělat, pošlem ho do prdele. Proto taky máme problémy s nahrávacíma společnostma. Červen 1977
  • "Lidi strašně milujou lži, že jo? To je ten problém, kurva. Lidi si moc rádi přečtou snůšku žvástů. No koukněte, jsou to grázlové, narkomani, každou noc strávěj v orgiích." Červen 1977
  • "My jsme jediná poctivá kapela, která se za ty dva miliónů let s touhle planetou srazila." Červen 1977
  • "Říkej to, co si myslíš." Červen 1977
  • "Proti sexu? To bysme se nejmenovali Sex Pistols, kdyby sme měli něco proti sexu. Nenávidím lásku. Nemáme žádnou písničku o lásce. Na nějaký Lááááááska, opravdová láááááska, tak hluboko jak se oceán vlévá, teda zvysoka serem. Nemáme rádi lásku. Jsou to kecy." Červen 1977
  • "Nemám žádný prapodivný socialistický názory jako Joe Strummer - syn velvyslance. Já nemám proti čemu bojovat. Já vím, jaký to je, žít ve stoce." Červen 1977
  • "Nastavuj druhou tvář moc často a za chvíli v ní máš žiletku." Červen 1977
  • "Myslíme vážně to, co říkáme. Nahrávací společnost je tu od toho, aby prodávala desky, ne aby diktovala podmínky." Červen 1977
  • "Virgin... jsou nejlepší co jsme kdy poznali. Aspoň nás necpou nějakejma politickejma sračkama." Červen 1977
  • "Většina takzvanej inteligentních lidí věří spíš tomu, co si přečtou v Daily Mirroru, i když vědí, že tyhle noviny jsou jen brak. Čet jsem je celý léta a ty jejich žvásty jsou jen plný nenávist, dětinskosti a stupidnosti. Myslel jsem, že to všichni vědí. To jsem se ale seknul. Lidi rádi věřej největším nesmyslům." Červenec 1977
  • "Kluky, s kterejma jsem chodil do školy, muzika moc nebrala. Až na pár grázlíků, co jsem s nima dělal bugr. Bylo to v době skinheadů a oni nechápali, jak se můžou skinheadovi líbit Velvet Underground. To bylo dost typický." Srpen 1977
  • "Překvapilo mě, že nás nezavřeli za velezradu." Srpen 1977
  • "No a kde to bylo, ten koncert, jak se tam objevilo plno těch s copánkama? To sem teda fakt čuměl. Bylo to asi tenkrát před pár rokama v Nashvillu. Vzadu jsem jich pár viděl, tyhle bych na nás vážně nečekal. Pak sem s nima hodil řeč a oni pořád: No jasan, kámo, no jasan. S černejma nemáš nikdy problémy. Je jim jasný, že nám de vo stejnou věc." Srpen 1977
  • "Sid je filozof skupiny." Srpen 1977
  • "Jak tak na vás koukám, jste to nejhorší publikum, jakýmu jsme kdy hráli, takže odteďka už jedem jenom zkoušku." Září 1977
  • "Never mind the bollocks (Ser na to, že je tu bordel), to Steve vždycky říkal. Je to jeho průpovídka... von je to sprosťák. Nepáře se s tím, jakýpak krámy. Bezva! Takže Bordel prošel! Bordel! Bordel! Bordel!" Září 1977
  • "Nemyslete si, že nás nenávidíte víc, než my vás."
    Prosinec 1977
  • "Říkali jsme mu Vicious (hnusák), protože to nebyl hnusák, on je takový velký děcko, co se cpe sladkostma. Jen se na něj koukněte." Prosinec 1977
  • "Nemám zájem debatovat s vypatlanejma lidma." Prosinec 1977
  • "Punk je tu pro ty, co o něj stojí. Jestli je mrtvej, tak mi prosím vás ukažte jinou možnost? Ukažte mi aspoň jedinou. Mě nic nenapadá. Jediný co je mrtvý, je Malcom McLaren." Červenec 1978
  • "Johnny Rotten - to jsem já. Jak jinak bych si měl říkat? To snad je sakra jasný. Johnnyho Rottena číslo dvě nenajdete, i když se o to Malcom McLaren snaží. Ale zbytečně." Červenec 1978
  • "Muselo to skončit. Už se to zvrhávalo do Rolling Stones." Prosinec 1978
  • "Bože umíte si představit, že by tohle byla socialistická země? To by bylo strašný, ve dne v noci by na ulicích vyřvávala vážná muzika. Všichni by chodili v šedejch uniformách a plátěnejch čepicích, lidový kluby jako v Rusku. To by bylo příšerný." Prosinec 1978
  • "Strčili mě do vánočního dortu. Kupa děsnejch šestiletejch holek, mrchy jedny mrňavý. A bylo to bezva, fakt. Fakt dobrý.
    Sid každýmu kradl bonbóny. Nevěděl co má dělat, když v publiku byly děcka. Byl úplně mimo. Nemoh dělat všechny ty blbiny co, když si dá tričko dolů a ty věci s ksichtem. Vůbec to nefungovalo. Mysleli, že je to kašpar. Věděl, že to věděj. A fakt to byl kašpar." Prosinec 1978
  • "Bydleli jsme v Chelsea blízko lapáku. Trénovala tam protidrogová brigáda, potřebovali pár cvičišť. A já jsem se jim pro to skvěle hodil.
    Jednou dokonce poslali i brigádu na likvidaci bomb. Máme důvod věřit, že v tomhle bloku jsou bomby. Proč, ptal jsem se. Protože z vašeho okna visela irská vlajka." Prosinec 1983
  • "Obnovení Pistols. Ten čurák (McLaren) do sebe pere Buffalo Chips (droga) a poslal do prdele to, co mu zbylo z mozku. Tý vole, ten chlap je úplně vypatlanej. Co chce do prdele dělat, tahat chudáka Sida z hrobu nebo co?" 1983
  • "Nechodím moc ven, takže nemám v L.A. moc přátel... jen sem tam nějakýho advokáta. S muzikantama netáhnu - tyhle spolky nemám rád. Kdybych byl elektrikář, neměl bych žádnej důvod chtít se bratříčkovat s jinejma elektrikářema, tak nevim, proč by to v týhle branži mělo bejt jinak?" Únor 1986
  • "Kulturu vstřebávám skrz prdel." Únor 1986
  • "Nesnáším hašiš. Nesnáším hippies a jejich názory. Nesnáším dlouhý vlasy. Nesnáším hospodský skupiny. Jsem proti těm, co jenom nadávaj na Top Of The Pops a sami nedělaj nic." Listopad 1986
  • "Musíme odrovnat celej samotnej ten systém superskupin. Skupiny jako Who nebo Stones jsou pobuřující. Jsou dobrý leda tak ve vydělávání prachů. Jsou děsně nabubřelý." Listopad 1986
  • Sid Vicious o Johnny Rottenovi: "John jenom žárlí, protože já jsem mozek skupiny. Já jsem napsal všechny písničky, hned od začátku, ani jsem ještě nebyl ve skupině. Byli tak vedle, že museli chodit za mnou, protože nemohli sami nic vymyslet."Červen 1977

Johny Rotten

26. října 2007 v 0:31 | Zewlprincess
John Lydon alias Johnny Rotten (* 31.1. 1956)
S hrbáčem Johnnym Lydonem se život nikdy moc nemazlil. Nemyslím, že by mu vadilo, jak byl mnoha lidem odporný a že o něho dlouho žádná ženská nezavadila (jistě i odtud pramenila zášť k lásce a sexu, což od něho převzal už dávno před vznikem Sex Pistols Sid Vicious), jenže ho v útlémdětství postihnul infekční zánět mozkových blan a on byl rád, že neskončil na vozíčku. Zbyla mu kulatá záda, slabozrakost a neodmyslitelná rovnátka, která měl na všech fotografiích, jež ho zachytili usmívajícího se. Když se stal v šestasedmdesátém roce podle čtenářů anglického New Musical Express osobností roku, hudební žurnalisté se nahlas ptali svých živitelů (teda kupujících), jestli to myslí vážně, a kdo vlastně ten Rotten je. On se dávno stal ztělesněním punku, modlou nové generační vzpoury, kterou si vyskřehotal za mikrofonem nejzkaženější kapely na světě. Když ho uviděla maminka bubeníka Paula Cooka, dala mu přezdívku Shnilej Johnny. Zůstala mu (nejspíš) nadosmrti. Nenáviděl školu. Není to překvapivé tvrzení, podstatné je, o jaký názor je opřel: "Chodil jsem na katolickou školu v Caledonian Road, hned naproti bylo vězení. Bylo to strašný. Tím co tam udělají s vaší duší, vás opravdu zlikvidujou. Pokoušejí se vám dostat z hlavy každou myšlenku, která by mohla bejt nějak originální. Oni vás nevychovávají, oni vám vyperou mozek. Nic vás nenaučej. Všechno, co se naučíte, se naučíte sami. Chtějí vám sebrat mozek a udělat z vás to samý, co z ostatních. Jedno velký stádo, který se dá lehce ovládat. Nemají rádi individuality, nemají rádi lidi, kteří vyčnívají z řady. Když máte už na střední škole nějakej názor, zatraceně se vás snažej přesvědčit, že je špatnej. To nejhorší násilí vlastně páchají oni. A ještě jeden způsob, jak vás zničit, uplatňujou. Náboženství, náboženství a zasenáboženství. Když mi bylo dvanáct, zašprajcoval jsem se, že na ty jejich blbý ranní pobožnosti nebudu chodit. Chtěli mě za to vyhodit. To není moc demokratický, že jo?" Johnny Lydon s učiteli vypekl, protože ho několikrát vyhodili, vždycky se vrátil a všechny zkoušky udělal napoprvé. Tvrdil že kvůli tomu člověk nemusí být zvlášť chytrý, ale co si budeme povídat, jako duše všech ústředních nápadů Sex Pistols měl všech pět pohromadě. Koneckonců, Sid Vicious ho dlouho využíval jako svého rádce a opatrovníka, než si uvědomil, že je v kapele, která něco znamená a on je rocková hvězda. Zatímco se Lydon téhle terminologii vyhýbal seč mohl, Vicious s ní žil. "Sledovali mě, když jsem do Sexu přišel. Mysleli, že jsem nepříčetnej šílenec. Tenkrát jsem totiž nosil celej ten arzenál sechrhajcek. Jsou to tak tři, čtyři roky. Asi po roce mi řekli, že mě chtějí do skupiny," prohlásil v sedmasedmdesátém roce Rotten a potvrdil tak domněnku, že to se založením formace zase takový euforistický fofr nebyl.
Další wěci o Johnnym:

Papíry týkající se Sida

26. října 2007 v 0:12 | Zewlprincess
  • Prawděpodobně pas nebo wízum
  • Nějakej formulář
  • Papíry od soudu:
  • Úmrtní list

Protokol o zadržení Sida

26. října 2007 v 0:02 | Zewlprincess
Lid versus Ritchie zvaný Vicious
Obvinění č. 4529/78
Dobrovolné odhalení skutečností
Obžalovaný učinil různá prohlášení před důstojníky policie a hotelovým detektivem.
  • Prvnímu policistovi řekl v jádru toto:
- Nevěděl co se stalo - nebyl tam.
-Objevil tělo kolem 10:30.
-Přál si aby ho zastřelili nebo zabili.
-Také identifikoval sebe a zemřelou.
  • Detektivům řekl v jádru toto:
On a zemřelá si vzali ten večer "tuinal" a on šel spát kolem 1 v noci. Když šel spát, Nancy seděla s ním na posteli. Nancy seděla na kraji postele a klepala s nožem. Pohádali se.Tvrdil, že když se ráno probudil, byla postel nasáklá krví. Myslel, že se pomočil. Našel zemřelou v koupelně sedící na zemi (ve stejné pozici v jaké ji našla policie). Dýchala. Měla bodné zranění na břiše.Nechal ji tam. Šel ven sehnat metadon - v Lafayette Street. Když se vrátil, byla celá zakrvácená. Omyl nůž a pokusil se omýt i ji. Když se mu nepodařilo omýt ji, zavolal pomoc. Nevěděl co se jí stalo. Prospal celou minulou noc. Několikrát řekl "má holčička je mrtvá" nebo slova podobného významu. Odmítl, že ji bodl.Obžalovaný taky řekl, že si nepamatuje kvůli čemu se hádali, ale že ona ho uhodila a on ji pak uhodil do hlavy a shodil na postel - nebyla v bezvědomí. Řekl: "Bodnul jsem ji, ale nechtěl jsem ji zabít. Miloval jsem ji, ale srala mě."Pak obžalovaný řekl, že zemřelá musela na nůž spadnout a že se musela do koupelny doplazit.Na otázku proč ji nechal v koupelně zraněnou a šel si sehnat metadon řekl: "Ou, jsem zvíře." nebo něco podobného.

Telefonní kowerzace: Roberta Bayley vs. Sid Vicious

25. října 2007 v 23:52 | Zewlprincess
Interwiev z roku 1978
"Turné Sex Pistols po Spojených státech Amerických tour skončilo ve Winterlandu v San Franciscu, 14. ledna 1978. O dva dny později se kapela oficiálně rozpadla. 20 ledna se Sid Vicious chystal odletět z New Yorku do Londýna. Během letu do New Yorku však Sid upadl do komatu a byl s předávkováním heroinem převezen do Jamaica Hospital v New Yorkském Queensu. Největší sněhová vánice tohoto roku ochromila New York a tak se toto interwiev odehrávalo pouze přes telefon. Sid zněl velice slabě a znepokojeně. Byl osamělý a znuděný."
  • Roberta: Ahoj, je to Sid?
  • Sid: Ahoj.
  • Roberta: Side?
  • Sid: Ano?
  • Roberta: Tady Roberta.
  • Sid: Roberta... už si vzpomínám, přijdeš mě navštívit do nemocnice?
  • Roberta: Ráda bych, ale hrozně sněží.
  • Sid: Aha.
  • Roberta: Nemám auto a vlaky nejezdí.
  • Sid: Jsem osamělý.
  • Roberta: Chtěli jsme přijít zítra, myslíš že budeš ještě zítra v nemocnici?
  • Sid: Předpokládám, že bych měl být již na cestě do Londýna.
  • Roberta: Jak se cítíš?
  • Sid: Slabě.
  • Roberta: Nepřišel tě někdo navštívit?
  • Sid: Ne.
  • Roberta: Venku je tak hrozné počasí, určitě si to viděl v televizi.
  • Sid: Ano, zatím tady jenom sedím sám.
  • Roberta: Jak dlouho jsi v nemocnici, jenom jednu noc?
  • Sid: Jo.
  • Roberta: Co se stalo? Kdo s tebou byl v letadle?
  • Sid: Boogie (zvukař Sex Pistols) To co se stalo bylo to, že jsem si dal 80 miligramů methadonu, chápeš? A když se dostaneš - no a asi 6 nebo 7 tabletek Valia - a když se dostaneš vysoko do vzduchu tak to má na tebe daleko vetší účinek než když jsi na zemi. Když jsi ve vzduchu tak tě to dostane daleko rychleji.
  • Roberta: Jasně, chápu.
  • Sid: Takže tohle se stalo... Ale nepředpokládám, že se mě někdo dneska vydá navštívit jenom aby mě viděl.
  • Roberta: Máš alespoň televizi?
  • Sid: Jo mám, ale co bych opravdu chtěl je něco ke čtení.
  • Roberta: Nějaký magazíny nebo tak nějak?
  • Sid: Co bych fakt chtěl je velkej štos Marvelových komixů.
  • Roberta: Já mám doma skvělou komixovou knížku.
  • Sid: Jo já měl taky, ale všechno má teď ten idiot Boogie.
  • Roberta: A ty nemáš žádnou možnost se s ním spojit?
  • Sid: Ne. Říkal mi, že mi dneska zavolá, ale ani se neobtěžoval. Předpokládám že se už neozve, je to děvka.
  • Roberta: Takže co se stalo s vaší kapelou?
  • Sid: Odešel sem od nich.
  • Roberta: Jasně, vypadá to, že každý je opustil.
  • Sid: Po pravdě si nemyslím, že někdo chtěl opravdu pokračovat, ale nikdo neměl tu odvahu o tom mluvit. Takže jsem prostě zavolal Johnnymu a řekl jsem mu všechno, co jsem si o něm a o tom všem kolem myslel... no myslím, domnívám se, že sem pořád dobrej, myslím že sem lepší než ty všichni ostatní.
  • Roberta: Ale co teď chce Steve a Paul dělat?
  • Sid: To nevím. Asi se pokusí dát dohromady další kapelu a skončit neúspěchem. Johnny totálně zkončil.
  • Roberta: To vypadá jako společný konsensus.
  • Sid: (Radostně) Opravdu?
  • Roberta: Opravdu, každý si říká "tak co teď může Johnny dělat". Nikdo není schopen přijít na něco, co by mohl opravdu dělat.
  • Sid: Jo, správně a myslím si že skončil i jako člověk, už to není ten Johnny jaký kdysi býval.
  • Roberta: No, možná by ho tohle mohlo malinko probudit.
  • Sid: Jasně, to je to, v co doufám. Potom by mohl být schopen začít něco dělat, bylo by dobré, kdyby to dokázal. Na druhou stranu ale když se tomu nestane a Johnny s tím nebude nic dělat, tak už ho ani nikdo nebude chtít znát. Lidé na ulici mu budou říkat "Nebýval jste náhodou Johnny Rotten?"
  • Roberta: Myslím si, že v Anglii bude hodně lidí vyvedená z míry z toho co se stalo. Jak to vidíš ty?
  • Sid: Jsem rád, že je konec, protože bylo to jako... Cítil jsem, že jsem byl jediný, který do toho opravdu vkládal energii. Viděla jsi naše vystoupení v San Franciscu? Myslím si, že Johnny se už ani moc nesnažil, co?
  • Roberta: Myslím, že vaše vystoupení se místo toho, aby se zlepšovali, zhoršovali.
  • Sid: Jasně. Myslím, že to které jsme měli v Dallasu, nebo někde tam, bylo...
  • Roberta: San Antonio. Myslím, že tohle bylo nejlepší.
  • Sid: (Vzrušeně) Které bylo to, jak sem dostal ránu do obličeje?
  • Roberta: No, to bylo v Dallasu, ale mě se nejvíc líbilo to, jak si praštil toho chlápka kytarou. (Randy's Rodeo)
  • Sid: To bylo tak, kde sem se choval fakt šíleně?
  • Roberta: Jo, a Johnny hodně skákal a hodně lidí na vás házelo plechovky od piva. To bylo opravdu vzrušující vystoupení. Jestli vám zítra poletí letadlo tak se vracíš do Londýna?
  • Sid: No, řekl jsem, že poletím. Sofie zamluví letenky.
  • Roberta: Ale možná zítra ještě letadla nebudou moci vzlétnout.
  • Sid: No, doufám že se tak stane, protože bych rád zůstal ještě aspoň na jeden den v New Yorku.
  • Roberta: Jasně, to by jsi mohl. Spousta lidí by tě ráda viděla. Nikdy před tím jsi tu nebyl. Ještě by sis tady mohl užít. Myslím, že jsi na to už dostatečně zdravý.
  • Sid: Tak to si zrovna nemyslím. Nemůžu pít. Doktor mi řekl, že když budu chlastat jenom trochu tak, jak sem chlastal donedávna a nezáleží na tom jak dlouho, tak sem do půl roku mrtvej. O drogách to platí taky, takže vlastně nemůžu dělat nic. Kdybych někam šel, tak bych tam mohl akorát sedět, jenže kdybych někam opravdu šel, tak bych ale stejně neodolal pokušení a to je ten problém. Stejně bych skončil někde nachcanej.
  • Roberta: A co bys dělal, kdyby ses vrátil do Londýna? Myslím že bys tam dopadnul stejně.
  • Sid: Asi ano, asi stejně do půl roku umřu.
  • Roberta: Měl by ses alespoň na chvíli chovat slušně.
  • Sid: To asi nemůžu.
  • Roberta: Mohl bys, jenom jako experiment.
  • Sid: Připouštím, že bych měl, jenže zatím jsem nepřišel na to jak to dokázat. Nechoval jsem se slušně už tak čtyři roky. Měl sem hepatitidu a když sem vyšel z nemocnice, tak sem se zřídil úplně nejvíc jak jsem mohl. Nevím proč a každý mi říkal, že bych to neměl dělat. Tak sem prostě šel a udělal jsem to, je to moje povaha.
  • Roberta: Myslím, že tvoje povaha by tě mohla dostat do pěkných potíží.
  • Sid: Moje povaha mě do půl roku zabije.

Rozhovor se Sidem a Nancy

25. října 2007 v 23:43 | Zewlprincess
  • Nancy: Side, prosim tě vstávej. Mluv! Protože co říkáš není vůbec srozumitelný, a oni ti nemůžou rozumět. Zavolali sme si je, to znamená, že plejtváme jejich časem, takže jim teď dej dobrej rozhovor..
  • Sid: Dobře, víš co tím myslím?
  • Nancy: Jestli vím co tím myslíš? Proč to voláš denně furt dokola? Jo, vím co myslíš. Všichni se strašně o sida zajímali,... já nevím jestli ste viděl nějaký jeho vystoupení, opravdu skvělý, ale vo Sida se furt někdo zajímal, že a o Johnovi furt, no nic, víte on jen nebyl schopnej dát tomu víc, vážně nebyl, a nedoved se přetvařovat. Všichni říkali, že vypadá hnusně, jeho styl oblíkání, jak vypadá, že vypadá škaredě...On by neposlech nikoho ani Sida, přestože ten s ním mluvil hodiny a hodiny...
  • Nancy se odvleče pryč, znuzená tím co říkala. Dívala se zmateně kolem dokola. Sid zase usnul, N roztáhla svý nohy a vrazila svůj rozkrok do kamery.
  • Nancy: ( sarkasticky ) Máme se pro vás políbit ? ( pošle polibek do kamery ).
  • Sid se právě probudil a pokoušel se vzít si skleničku skotský, vzal jí, bylo to pro něj dost namáhavý. A beznadějně se začal po něčem v posteli poohlížet.
  • Nancy: ( k Sidovi ) Pozdějc pudem spat. Co hledáš?
  • Sid: ( mumlal ) To je dobrý...ehm, jo tak jak, jediní dva lidi na který můžu myslet...( jeho mumlání bylo čím dál víc nesrozumitelný, až mu nebylo rozumět vůbec, jeho hlava klesla a začal chrápat)
  • Nancy: ( vyčítá mu ) Side! Side! On nedělá rozhovor se mnou, prosím zkus se probrat. Chceš abych ti udělala kafé?
  • Sid: Kde je moje skotská? Jo mohla bys?
  • Nancy: Jo, udělám ti kafe, ale pokusíš se sakra probrat, prosím?
  • Nancy vstane a odejde pryč ze záběru.
  • Sid: jo, dobře!
  • Nancy: Mluvíš nesrozumitelně, zas usínáš se slunečníma brýlema, zatraceně vstávej!
  • Jakmile Nancy zmlkne, Sid zas usne.
  • Nancy: ( potiše mluví do kamery zatímco S tvrdě spí ) On byl velmi...Je pro něj těžký mluvit, zkouším ho probudit, aby s váma mluvil. Starala jsem se o něj, dávala mu dobrý jídlo.
  • Nancy: ( Sidovi ) Tak vstaneš...prosím?
  • Nancy začala do Sidovi pusy stříkat sprej proti kašli. Sid, sotva toho všeho vědom, se pokouší vdechovat .
  • Nancy: Jenom se probuď!
  • Sid: Jo, dobře, probudím se. Dobře, co je další otázka?
  • Nancy: Nepadne mrtvej, vem si to vode mě. Je mu jen zasraně špatně, já mám na mysli je mu už 3 měsíce špatně, protože byl na cestách, po celou tu dobu, já maám na mysli, podívejte na ten plakát nahoře, je žlutej na tom plakátě, vidíte to, že jo?
  • Nancy:( zaječela ) Side! Co sakra...
  • Sid: Máš popelník?
  • Nancy: Jo, sakra dals cigaretu na postel!
  • Nancy upravuje těsný černě lemovaný tričko, který nosí, je jí zřetelně horko a nepohodlně.
  • Nancy: ...Já sem mu pověděla, já sem řekla"první věc,kterou určitě řekne je " co tady sakra dělám"". A jak má teď skupina tolik problémů, tak je to to stejný jak ta první věc co řek. Kurva. Pot...
  • Sid: Vstaň, pomůžu ti to sundat.
  • Nancy: Podruhé nás omluvte. Vezmete si s náma pivo. Doufám, že takový ti divní.
  • Vyhrnuli to tričko a odkryly Nancyni prsa.
  • Nancy: ( uvědomuje si ) Nemám pod tím nic!
  • Nancy šla za přístěnek.
  • Nancy: ( sarkasticky ) Rozhovor se Sidem a Nancy, Sid a Nancy u nich doma.
  • Nancy si dává podprsenku.
  • Nancy: Bože, potím se...Byla sem se S vždycky od prvního dne, kdy sem se dostala do Anglie. Byly a sme společníky ve zločinu. Dobře sme se bavili, a pomáhali druhýmu ven.
  • Sid zas spí a chrápe, Nancy se na něj bezmocně podívala.
  • Nancy: ( snažící se udržet řeč ) Stejně, Sid moh umřít už 15x, když bych nebyla kolem. Přesně takovej byl. Nancy pohybuje s něčím na straně postele.
  • Nancy: Tohle je, co je, když není se mnou.
  • Sid se probudil a vášnivě se políbili.
  • Nancy: Je to hovadina, když lidi říkaj, že neumí hrát, protože on umí. Naučil se všechny Sex Pistols písničky ve dvou týdnech, a to ho jen dokopalo,aby pracoval víc a víc.
  • Sid: ( ke Kowalskýmu, kterej nebyl za kamerou ) Hej, chceš udělat porno film? Dej nám 100 liber.
  • Nancy: ( v pobavení ) Stop! Udělali sme jeden pro Sex Pistols číslo tři v Huddersfield. Byla to vobrovská prdel, na špinavý zemi s plakátem Never mind the bollocks pod nama.
  • Kowalski: Co ste dělali...?
  • Nancy: Byla to sranda, být dominantní a submisivní, Sid olizoval moje nohy..O ne! Side!
  • Sid: ( probudil se rychle, v panice ) Co?
  • Nancy: ( podívala se na svý punčocháče ) Nejsou vodorovný na obouch švech!
  • Kowalski : Navzdory všem hádkám, co bylo, když se Sex Pistols snažili dělat, doslova vykopnout založení z prdele?
  • Sid měl sluneční brýle a kouřil cigaretu a vzbuzoval dojem, že je probranej. Znenadání hlasitě zachrápal.
  • Kowalski: Side?
  • Nancy: ( vyskočila, když ji Sid popálil cigaretou) Auuu! Side, zatraceně!
  • Sid: Jo? Omlouvám se, nemoh sem tomu zabránit.
  • Nancy: To je po osmé. Típáš si cigarety o mě, rozlils na mě kafe, rozlils na mě pomerančovou šťávu...
  • Sid: Já sem jen strašně unavenej a otupenej. Jaká je ta další otázka? Jaká byla ta otázka?
  • Nancy: ( vopravdu nasraná ) UŽ TO ZNOVA NEDĚLEJ!!!
  • Sid: Jaká byla ta otázka?

Sidova básnička pro Nancy

25. října 2007 v 23:16 | Zewlprincess
Sid Vicious zemřel 2. února 1979 na předávkování heroinem ve věku 21 let. O několik dní později přelezla v noci Beverly zeď hřbitova poblíž Philadelphie a navzdory přáním Spungenovy rodiny roztrousila popel svého syna u Nancyna hrobu. Ačkoliv úřady nikdy oficiálně neurčily, zda byla Sidova smrt nehoda, Sidova matka si myslí, že se Sid předávkoval kvůli své zemřelé lásce Nancy. Na objasnění přidává kousek papíru, na který Sid před svou smrtí naškrábal báseň jednoduše nazvanou Nancy.
  • Originál v angličtině:
You were my little baby girl
And i knew all your fears
Such you to hold you in my arms
And kiss away your tears
But now you're gone
There's only pain
And nothing I can do
And I don't want to live this life
If I can't live for you.
  • Překlad do češtiny:
Byla jsi moje malá holčička
a znal jsem všechny tvoje strachy.
Taková radost, držet tě v náruči
a slíbávat tvoje slzy.
Ale teď jsi pryč.
Je tu jenom bolest
A nic, co můžu dělat.
A nechci žít tenhle život,
když nemůžu žít pro tebe.

Sid Vicious

25. října 2007 v 22:59 | Zewlprincess
John Simon Ritchie alias Sid Vicious (* 10.5.1957 + 2.2.1979)
V prosinci 1977 o něm Johnny Rotten řekl: "Říkali jsme mu Vicious (hnusák). On je takový velký děcko, co se cpe sladkostma. Jen se na něj podívejte, Je to filosof kapely." Přesně po roce k tomu dodal: "Sid neuměl hrát, ale učil se a učil se rychle. A pak to všechno úplně posral. Viděli jste, že je to s ním čím dál tím horší. Já to sledoval, nejdřív byl dobrej a pak se úplně odkecal. Je to nechutný, ale dobře to zapadlo k ostatním věcem. Všechno šlo do hajzlu tak proč by zrovna tohle nemělo?" JohnSimon Ritchie se narodil v květnu 1958 a stejně jako Lydon, ani on neprožíval šťastné dětství. Vyrůstal v rozpadlé rodině na předměstí Londýna, a když potkal na škole budoucího spolupracovníka Lydona, byl to i on, kdo mu spolu s ostatními začali sloužit jako otroci v jeho poťouchlostech. Když jim jednoho krásného dne řekl, aby si propálili cigaretou značku na ruku, udělali to. Ostatně, podívejte se zblízka na jeho ruce (třeba prostřednictvím koncertních videozáznamů). Jsou poničené jako ruce Johnnyho Rottena. Inu přátelé. Však to byl také Rotten, kdo mu přidělil jména Sid. Vicious ten pseudonym upřímně nenáviděl, ale protože ve svém o dva roky starším kamarádovi cítil oporu a diktátorskou jistotu, poslušně s ním žil až do své smrti. Poprvé zabíjel ve čtrnácti letech. Odnesla to kočka, které o zeď vyrazil mozek z hlavy. V lednu 1978, doslova pár hodin před koncertem Sex Pistols, se pokusil v autobuse na americké dálnici zavraždit fotografa Boba. Měl totiž motorkářské boty, a když nedopadlo diplomatické vyjednávání o prodeji, sáhl Sid do kapsy pro lovecký nůž a už už se napřahoval k rozhodující ráně. Dlouholetý spolupracovník Malcoma McLarena mu nakonec fyzickou silou v dokonání zločinu zabránil, nicméně tato historka jenom svědčí o tom, že Vicious byl natolik intelektuálně opožděný, že byl ochoten kvůlipáru bot i zabíjet. Paradoxem toho všeho je, že zmíněný fotograf Bob klidně pochrupoval a vlastně o chystaném útoku nevěděl ani zbla. Vicious nakonec stejně zabíjel. V lednu osmasedmdesátého roku se Sex Pistols rozpadli a ze všech nejhůře to nesl on. Utápěl se v drogách a k tomu mu do cesty už na konci šestasedmdesátého vlezla Nancy Spungenová, lehká poběhlice a totální narkomanka ze Států, která původně přijela do Anglie za bubeníkem Jerrym Nolanem z Heartbreakers. Namísto toho ale sbalila Viciouse a není třeba dodávat, že drogová cesta těch dvou nabrala na grádech. V únoru 1978 se Sid předávkoval v letadle a musel na léčení. V říjnu už byl zpátky a chtěl prožít zlostné líbánky, jak se jejich vztahu říkalo, v hotelu Chelsea. 12. toho měsíce ovšem nechal přivolat záchranku, neboť, jak uvedl, našel svou přítelkyni mrtvou. Ležela zkroucená v koupelně a v břiše měla bodnou ránu. Nebylo divu, že milý Sid putoval za mříže a byl to zase Malcom McLaren, který ho dostal za dva měsíce ven po složení kauce. Podezření z něho ale nikdy nikdo nesmyl, naopak. "Jednou večer o mě nikdo neměl zájem. Tak mě napadlo, že spáchám sebevraždu," prohlásil Sid několik týdnů poté, co sipodřezal žíly u sobě blízké paní Beverlyové v koupelně. Jelikož ji předtím požádal, aby mu dovolila nerušeně odejít z tohoto světa, seděla vedle něho, držela ho za ruku a čekala, až přijede McLaren. Objevil se ve chvíli, kdy už byl Vicious natolik oslaben, že nedokázal udržet moč. Přijel s pečovatelem Joem Stevensenem, a zatímco Malcom odešel hledatlékařskou pomoc, Stevens nahrál na diktafon se Sidem rozhovor. V něm se punker přiznal, že Nancy Spungenovou bodl do břicha ve víru běžné vztahové hádky. Ihned poté se prý udobřili, a on prostě odložil nůž a někam si zaběhnul. Když se vrátil, našel ji už mrtvou. Po návratu z nemocnice stihnul ještě jedno vězení a protidrogové léčení, aby se 2. února radoval se svými přáteli z nového propuštění z léčebny. Nepamatoval si, ale příliš dlouho podmínky své svobody a několikrát si píchnul. Ta poslední dávka byla královská. Objevili ho druhý den odpoledne. Ležel nahý na podlaze svého pokoje tváří vzhůru. Příčinou smrti bylo předávkování. Bylo mu dvacet jedna let. Jeho vztah s Nancy Spungenovou byl zvěčněn v knize And I Don't Want To Life od Deborah Spungenové a ve filmu Sid a Nancy - Love Kills. "Obě ty věci byly pěkný sračky," komentuje je Rotten. "Ta kniha je fakt děsná, úplně na blití. Jsou v ní jen výmysly, urážky a hnus. Já v ní vypadám, jako že jsem zavinil Sidův pád. To byla od ní fakt kravina. Měl bych jí žalovat, ale to bych musel uveřejnit něco, o čem vůbec nechci číst. To bych se musel rovnou oběsit. Pokud jde ten film, myslím, že doba, ve které vzniknul, nebyla zralá na pravdu. Ten film to potvrzuje. Nezajímalo je, jakej Sid opravdu byl. Udělali z něj vopruzáka a tím to skončilo."
Další věci o Sidovi:

Koncert v Chelmsfordské věznici

25. října 2007 v 22:39 | Zewlprincess
Malcolm jednou zorganizoval menší výlet, byl to odpolední koncert v Chelmsfordské věznici. Měli sme přijet ve tři a hrát asi hodinu. Paul si domluvil, že na nás počká až na místě. Přijel totálně nasraný z oslavy s jeho bývalými spolupracovníky. Seděli sme venku před hlavní branou, dívaly sme na tu obrovskou zeď před námi. Nebyly v ní žádné otvory a tak sme si mohli jen představovat co se za ní děje. Přesně ve tři se brána pomalu otevřela a odkryla vnitřní klec, do které sme byli vtaženi. K mému překvapení sme nebyli prohledáni. Když se brána zabouchla mohli sme projít na dvůr. Byly sme ze všech stran obklíčeni vysokými zdmi opepřenými stovkami maličkých oken z cel. Všechno co sme mohli vidět byl malý kousek oblohy nad námi. Když už ste jednou byli vevnitř, tohle byl jediný vás pohled na vnější svět. Když sme tam tak stáli a dívaly se na tu šedou zeď a kousek oblohy, realita toho být zavřený mě zasáhla. Ta myšlenka mnou otřásla. Měli sme hrát asi 500 vězňům. Někteří tu byli na doživotí, někteří vrazi a čert ví co dál, ale my sme byly rozhodnutí setkat se s nimi a oni chtěli být svědky koncertu Pistolí. Jeden vězeň byl pověřen pomáhat nám s aparaturou. Zahltili sme ho otázkama o životě vevnitř. Byl pravý "Jack the Lad" a právě plánoval útěk v zadním prostoru dodávky. Moc sme nechápali jeho snažení, protože měl být za tři týdny propuštěn za dobré chování. Jednou z věcí co řekl bylo to, jak je důležité tvářit se pěkně na bachaře. Myslím, že je to stejné jako venku. Vychází s tebou, když se na ně směješ jako kdyby měli narozeniny. Když byla aparatura nachystaná, vzali nás do důstojnické jídelny na čaj a sendviče. Byla tam fakt divná atmosféra. Obsluhu tu tvořili vězni a všimli sme si šéfkuchaře, který měl přes obličej odpornou jizvu. Asi někdo opovrhoval jeho privilegovanou pozicí. Představení mělo začít ve 4:30. Byli sme odvedeni do haly, dolů chodbou , kterou tvořilo několik klecí, některé otevřené, některé zamknuté. John Ingham (novinář) byl s námi, ale naneštěstí pro něho musel zůstat v zákulisí. Já sem dělal mixáž z konce haly a měl sem ochranku s obušky na každé své straně. Vězni vcházeli do haly a když procházeli, byl sem bombardován slovy "Dej mě cigáro!", "Mohl bys předat venku vzkaz?" atd. Radili mi abych je ignoroval. Vězni si sedali. Zdálo se, že tam mají nějakou nepsanou sedadlovou hierarchii, nejnabušenější chlápek seděl úplně vepředu uprostřed. Byl hlava vězňů, nebo aspoň těch bílých. Na obou stranách seděli jeho stoupenci. Těsně za nimi seděla ve skupině frakce černochů. Ostatní se hrbili na konci, nikdo si něchtěl sedat kolem nich. Kapela schválně protahovala svůj nástup aby nasrala vězně. Bachař vedle mě říkal: "Nediv se když začnou remcat, je těžké je potěšit." Kapela co tu byla předtím se jmenovala Hawkwind. Měli hrát pět hodin, ale měli strach že je někdo zastaví, vyvolalo by to nepokoje. Celá věznice jela několik dní po koncertě na tripu, kapela byla podezřelá z toho, že vězňům nějaký propašovala. Nakonec přišel Rotten na pódium, dělal při tom divné gesta. "Tak jo vy bando sráčů, královna vám posílá své uctívané." Kdyby nezačali hrát okamžitě potom, jistě by následoval povyk. Bachaři vypadali velice nervózně, začali si mlátit obuškama do dlaní. Jejich první písnička byla Anarchy a John chytře pozměnil slova, aby víc sedla na situaci vězňů. Na konci písničky propukla salva skřeků a jekotů. John pokračoval se svými urážkami "Proč nejdete domů, když se vám to nelíbí?". Bachař vedle mě říká: "Blbne? Zlinčují ho, jestli s tím nepřestane." Hned potom si stoupl vůdce frakce černochů a zamával na jednoho z bachařů. Měli toho dost a chtěli aby je odvedli zpátky do cel. Hodně vězňů se smálo a padalo hodně komentářů, když je odváděli zpět do cel. Představení bylo přerušené do doby než byli zpátky ve svých celách. Já osobně sem tomu moc nerozuměl. Myslím, že jakákoli zábava je než lepší sedět v cele. Atmosféra se pořád víc uvolňovala když zas začali. Když Paul (pořád nasraný) spadl od bubnů. Myslím, že teď si publikum opravdu získali. Rotten se jich zeptal proč nikdo nevstává aby si zatančil. "Nemůžeme", křičeli všichni, "je to nařízení". "Nevidím žádné nařízení", odpověděl Rotten, "rozbijme tohle zkurvené místo, užijem si výtržností!" Bachaři mávající obušky se zvedli a donutili každého zůstat na svém místě. Zrušili by koncert, kdyby se jim to nepovedlo. Kapela se následující písničku snažila a hlava vězňů si stoupla přes vzdor bachařů. Měl dlouhé blond vlasy a vypadal jako Thor. Bachař co seděl vedle mě říkal, že němá cenu mlátit ho pendrekem do hlavy, prej ji má tak tvrdou, že by se o ni zlomil. Říkal, že kapele to jde a že koncert asi udrží vězně na nějaký čas celkem spokojené. Kapela se bavila a Rotten se snažil vytáčet publikum. Thor se úplně vyslekl a naházel svoje oblečení na pódium. Nikdo jiný se neodvážil si stoupnout. Thor vypadal, že si vychutnává fakt, že si to může jediný dovolit a provozoval nějaký druh kmenového válečného tance aby to zdůraznil. Kapela skončila s obrovským aplausem a vězni byli odváděni do jejich děr skrz chodbu s klecmi. Do jejich dalšího koncertu je asi budou pouštět jen na hodinku, aby si začvili. Nevidí nic jiného z venkovního světa než ten malý kousek oblohy. Byli sme tam jenom tři hodiny, ale už sme chtěli vypadnout. Byl to zvláštní pocit, něco jako klaustrofobie nebo paranoia, která se venku snad rozplyne. Tento pocit konečně zmizel, když se zavřeli poslední dveře a okolo byli ti lidi spěchající za svým obchodem. Auta, autobusy, hospody, atd...jaké vítané znamení to bylo! Znamení, které obyvatelé Chelmsfordské věznice ucítí nejdřív při svém propuštění

Turné po USA

25. října 2007 v 22:33 | Zewlprincess
  • Atlanta, Georgia
  • Baton Rouge
  • Memphis, Tenessee
  • Dallas, Texas
  • San Antonio, Texas
  • Tulsa, Oklahoma
  • San Francisco, California
Atlanta, čtvrtek, 5. ledna 1978, Great Southeast Music Hall
Sex Pistols na svém prvním americkém vystoupení hráli asi před 500 lidmi. Mezi návštěvníky byli fanoušci, novináři, obyčejní diváci a strážci pořádku. Budoucí kytarista R.E.M. Peter Buck se vetřel na koncert, ale byl vyhozen hned po několika písničkách. Mnoho návštěvníků slyšelo příběhy o britském punk-rocku, ale nevěděli konkrétně nic o Sex Pistols. Objevovali se pověsti o tom, že kapela zabíjí na pódiu křečky a další vymyšlené příběhy. Hodně lidí očekávalo že se na pódium vyřítí banda pankáčů z ulice s divnými účesi. Jenom Sid splnil většinu očekávání i když se ten večer choval relativně "slušně". "Podívejte se co za uhlazené, poctivé mladé agličany dnes zahazujete" řekl Johnny o sobě a skupině. "Teď nás můžete přestat uctívat. Jsme hnusní a my to víme." "Vzhled Johnnyho Rottena byl démonický, jeho pohled byl výsměšný a jeho ramena se zlověstně hrbatila." napsal Tony Schwartz v Newsweeku. "Sid Vicious, pobledlý a hubený, vypadal katastrofičtěji než katastrofa, burcoval sám sebe aby vůbec vystrčil nos na pódium. Kytarista Steve Jones a bubeník Paul Cook vypadali dost slušně na to, aby mohli hrát ve skupině z 50-tých let, která předskakovala." "Vy zasraná bando loutek!" řekl Johnny polomrtvému publiku. "Nikdy sem neviděl publikum jako vy, zkurvení lemplové." Přesto všechno první vystoupení zklamalo. Stevova kytara neladila a skupina moc nedržela pohromadě. Publikum zůstalo taky celkem pod kontrolou, nestalo se nic co by se dalo srovnávat s dalším průběhem turné.
Memphis, pátek 6. ledna 1978, Taliesyn Ballroom
Na memphiský koncert bylo prodáno víc jak 900 vstupenek. Naneštěstí kapacita sálu byla jen 725 lidí. Před vystoupením se strhla menší výtržnost, když se fanoušci nemohli Sex Pistols dočkat. Sid se vydal na honbu za drogama chvilku před tím než měla kapela vystupovat. Vystoupení se o několik hodin zpozdilo. Když konečně vystoupili asi v 11 večer, odevzdali jen průměrný výkon s minimem násilí a nadávek. "Slyšel sem že všichni tam dole posloucháte Dolly Parton." řekl Johnny Rotten. "Pořád ještě slavíte Elvisovy nazoreniny ?" V průběhu představení lidi z publika začali házet na pódium různé předměty. Johnny odpověděl: "Nejsem tu pro vaše pobavení, vy jste tu pro moje. Tak se chovejte podle toho a neházejte po mě. Nemám to rád." Dave Schulps napsal ohnivou reportáž do Soundu. "Sex Pistols předvedli to nejlepší rock´n´rollové představení jaké sem kdy viděl. Většina diváků asi souhlasila, divoce reagovali na každý pohyb skupiny. Johnny Rotten zběsile hleděl do publika před ním a tančil křečovitě připomínaje šimpanze houpajícího se na klacku. Sid Vicious pořád plival po pódiu a občas vyskakoval jako hadrová panenka v šoku. Pár záškubů hlavou a pokojně zmizeli. Nebylo tam žádné násilí. Jednotlivci nebyli zraněni ani uraženi." Na konci představení vtrhla do sálu speciální policejní jednotka, aby zatkla potenciální pachatele násilí. Opět, vystoupení relativně pod kontrolou - srovnáváno s budoucími.
San Antonio, neděle 8. ledna 1978, Randy´s Rodeo
V nedělní večer byl sál plný 2200 rvačky chtivých texasanů aby se podívali na to o čem ta věc zvaná Punk vlastně je. Johnny přišel v triku, které zobrazovalo dva homosexuální kovboje a Sid pozdravil publikum několika nemilýma poznámkama. Publikum nic neoddělovalo od pódia - takže tam vklidu mohli strkat ruce. Věcí k házení bylo hodně: popcorn, kelímky od piva, plechovky, hot-dogy, zmrzlina, flašky a koláče. Steve a Paul se co nejvíc snažili udržet představení na uzdě, protože Sid a Johnny využívaly každé příležitosti k urážení a dráždění publika. Věta vyrytá do Sidovy hrudi shrnovala jeho nepříjemnou situaci: "I wanna Fix" (chci si šlehnout). Johnny plival do publika a Steve používal svou kytaru jako zbraň proti otravujícím divákům. Publikum bojovalo mezi sebou ale jeden štváč se rozhodl jít po kapele. Začal ječet na Johnnyho, ale on ho ignoroval. Štváč se rozhodl sejmout nejjednodušší cíl - Sida. Když trefil sida do obličeje plechovkou od piva, lidi se mu začali posmívat. Sid sundal basovku a snažil se ho sejmout. Bohužel trefil nevinného maníka co stál vedle. Zhasla světla a vystoupení se o několik minut zdrželo. Po odvedení štváče ze sálu řekl: "Nemám rád to co jsou. Je to jen několik krys s kytarama." Později při představení byl Sid trefen dost na to, aby mu začala téct krev z nosu. Příští den bylo v novinách tohle: "Sex Pistols vyhráli San Antonyjskou přestřelku."
Baton Rouge, pondělí, 9. ledna 1978, Kingfish Club
Do té doby než se Sex Pistols dostali do Baton Rouge cítili se jako ve vyjeté koleji. Jak mohli překonat San Antonyjskou přestřelku? Dnes večer se jim nikam nechtělo. Publikum dnes večer bylo složeno většinou z vysokoškoláků. Ačkoli opět probíhalo slovní válčení mezi diváky a kapelou, představení v Kingfish Clubu bylo o mnoho méně útočné než představení z včerejšího večera. Jen v průběhu skladby New York si jedna z faninek něco začínala se Sidem. Většina se zdála být zaujata jejich muzikou a EMI dokonce inspirovalo publikum ke zpěvu. I přes tohle ochromovala kapelu apatie. Steve se zdál být znuděný, uváděl písničky bez trochy nadšení. Kromě jídla a bordelu házelo publikum i peníze. Když několikrát trefili Johnnyho řekl: "Když chcete házet prachy, házejte dolarové šeky." V průběhu přídavku nasbírali Johnny a Sid něco přes 15 dolarů. Po koncertě vyjádřil Steve svou frustraci tím, že odmítl cestovat spolu s kapelou společným autobusem.
Dallas, úterý 10. ledna 1978, Longhorn Ballroom
V tomto bodě turné, Sid Vicious, nejméně talentovaný člen kapely, byl na pódiu centrem veškeré pozornosti. Ostatní členové kapely začínaly mít plné zuby jeho narcistického postoje. Před představením dal Steve Sidovi skoro ránu, kvůli tomu, že se všechno soustředí kolem něho a ne muziky. Sid toho vypil před dnešním představení trochu víc. Johnny Rotten poznamenal: "Podívej se na to, živý cirkus." Když byly už zas v Texasu, Johnny a Sid uznali za vhodné posmívat se "kovbojům" v publiku. Asi půlka z 1800 diváků byli "normální" fanoušci, druhá půlka byli venkovští "fanoušci", kteří chtěli bránit své území před britskými pankáči. Taky tam bylo asi 100 fízlů. Dnešní představení bylo víc cirkusem než punk-rockovým koncertem. Johnny měl na sobě skoro celé představení hnusné růžové triko a černé rukavice. Steve byl celý v černém včetně bot s ostruhama. S "I wanna Fix" na hrudi hrál Sid dost nuzně a vypadal, že ho víc baví urážet publikum než ho bavit. Celé představení bylo o efektu, muzika byla na druhé koleji. Uprostřed představení se Sid stal hlavním terčem jednoho zuřivého fanouška, nečím dostal a zas mu začala téct krev z nosu. Místo toho aby se to snažil zastavit, nechal si krev téct po celém obličeji a těle. Taky plival krev do diváků. Ani tohle mu nestačilo, vzal rozbitou flašku a vehementně se začal řezat do prsou. Iggy by byl pyšný. Pak si ještě odmotal hnisem nasáklý obvaz z paže a hodil ho do lidí. Ostatní členové kapely pokračovali normálně v představení. Na Sidově kytaře zbývala jediná struna, ale mu to nevadilo: věděl že je hvězda. Dostávalo se mu hodně pozornosti a kradl Johnnyho slávu. Druhý den ráno psali Dallaské noviny: "Většina lidí se včera šlo podívat na lidi, kteří se přišli podívat na Sex Pistols."
Tulsa, čtvrtek 12. ledna 1978, Cain´s Ballroom
Než se dostali do Oklahomi byla skupina rozdělena do dvou táborů: Steve a Paul, kteří přispívali kapele jen po hudební stránce; a Johnny a Sid štváči kapeli. Na začátku turné jak Johnny tak i Sid chtěli urazit ameriku za každou cenu. Ale čím víc si Sid liboval ve světle reflektorů, tím víc se Johnny odcizoval od kapely. Každý očekával, že Johnny urazí každého američana, který se před ním objeví, ale svým opravdovým punkovým postojem zklamal očekávání diváků. Po lognhornském fiasku vzdal to, že chce šokovat ameriku. Představení v Tulse se snažilo hlídat 30 protestantů včetně jedno baptistické pastora, který řekl: "V každém z nás je Johnny Rotten a toho není nutné osvobodit, ale ukřižovat." Dnes se nekonali žádné velké rvačky a 600 lidí v publiku bylo celkem nadšených. Jako obvykle házeli na skupinu nějaké věci. Mezi diváky a kapelou se opět konala menší slovní přestřelka, Paul a Steve tvořili hudební páteř kapely. Steva očividně neštvalo nic co se týkalo jeho pověsti rockové hvězdy, při představení měl na sobě těžký kabát (bojoval s nachlazením). Sid se zas snažil trefit pár lidí z publika kytarou, ale byl zastaven personálem podniku. Po představení kapela cestovala do Kalifornie, kde se konalo jejich poslední společné představení.
San Francisco, sobota 14. ledna 1978, Winterland Ballroom
Sex Pistols hráli před něco přes 5000 lidma ve Winterland Ballroomu, víc než všechny předchozí návštvěvy dohromady. Publikum bylo složeno většinou z hipíků, jen párset pankáčů stálo vepředu, někteří házeli na pódium injekční stříkačky. Publikum bylo opět nadšené, ale kapela byla unavená ze hry a bylo jim špatně jeden z druhého. Sotva rozpoznávali přítomnost ostatních na pódiu. Greil Marcus řekl následující den o představení v Rolling Stounu: "Muzika byla něco: mohli jste si šáhnout na každý zubatý tón. Byl to Steve Jones a Paul Cook, kteří dělali hluk a dohromady byli jako jediná, ta nejlepší, dvoučlenná kapela. Zaplavujíc dav plivanci a pivem vypadal Sid Vicious jako britský Charlie Starkweather. Co mě nejvíc překvapilo na Johnnym byla jeho inteligence: inteligence, kterou jste mohli vidět jasně v jeho očích." All-Music Guide nazývá toto představení jako "Neladící záchvěv bez rychlosti" a tyto dvě shrnutí toto představení zachycují skoro přesně. Sex Pistols nevymysleli Punk-rock, ale dnes večer ho skoro zabili. Sid, úplně zničený, byl jako na jiné planetě. Začal představení několika úryvky od Ramones, vypadalo to, že to bylo asi to nejlepší co mohl dnes večer hudebně nabídnout. Nedovedl zahrát jedinou písničku dobře a několikrát jeho pokusy hrát skoro zabili Steva s Paulem. Stevova kytara se několikrát za večer pokazila a celkový zvuk byl velmi špatný. Uprostřed "Belsen was a gas" vydal Johnny hororový výkřik jakoby se dozvěděl, že jeho matka je královna. "Chcete si provětrat uši ještě víc?" ptal se Johnny publika. "Řekněte nám jaké to je, být nasraní." Po proplahočení se skrz úvod k "Bodies" hráli Steve a Paul jako kdyby na tom závisel jejich život, nechali Sida nesmyslně řezat do svých basových strun. Při sólu se Stevova kytara opět pokazila - nechal Paula pustit se do svých bicích a Johnnyho aby poznamenal: "I´m not an animal - I´m an abortion ... Co vám to udělá?" Kapela se prokousala skrz "Anarchy in the U.S.A." bez ducha: kapela se rozpadala přímo před zraky publika. Při poslední písničce "No Fun" Johnnyho hlas vzdal. Na jejím konci si místo zpěvu sedl na pódium, čuměl do lidí a šeptal: "No fun, this is no fun, no fun, it is no fun at all, no fun." (Beze srandy, tohle není sranda, beze srandy, tohle vůbec není sranda...) Když písnička skončila zeptal se Johnny publika: "Nezdá se vám, že jste byli podvedeni?", řekl dobrou noc a odešel z pódia. Bylo po Sex Pistols a byl to začátek konce Punk-rocku (nebo ne?). Kapela se rozpadla pár dní po Winterlandském představení. Johnny založil kapelu "Public Image Limited". Steve a Paul hráli dál spolu. Sid pokračoval svou cestou sebedestrukce. 2. února 1979 zemřel na předávkování heroinem. Čelil obvinění z vraždy své "přítelkyně" Nancy Spungen. Bylo mu 21...

Příběh roku 1977

25. října 2007 v 22:18 | Zewlprincess
Tag tohle je příběh Sex Pistols. Příběh roku 1977. Roku, kdy punk poprvé umírá...
"Ty zkurvenej sráči!" povykuje v přímém přenosu kytarista Steve Jones na věčně připitého moderátora odpolední televizní talkshow Billa Grundyho a ten ho schválně provokuje. "Sračka!" "Ty prase zasraný!" "Bastarde!" sprchují Sex Pistols britské televizní diváky dalšími sprostými slovy. Jeden z nich, tirák James Holmes, se neudrží a vzteky a z pobouření prokopne svoji televizní obrazovku. " Oplzlost a zběsilost!" hlásají druhý den palcové titulky britských bulvárních novin. Právě jsme uprostřed předehry. Je prosinec roku 1976 a punk se v Británii díky těm nadávkám zrovna stává celospolečenským tématem a punkáči veřejným nepřítelem číslo jedna. Médii už pár týdnů kolují šílené historky: Fanoušek Sex Pistols, jistý Simon John Ritchie přezdívaný po křečkovi Sid apo písni Lou Reeda Zvácený (Vicious), na koncertě zaútočil řetězem od kola na hudebního novináře týdenníku NME Nicka Kenta (hrál v první sestavě Sex Pistols ještě dřív, než se proslavili) za to, že chválil progresivní rock! Na koncertě The Clash někdo jednomu návštěvníkovi ukousl ucho! Slavný dvoudenní festival v londýnském klubu 100, na němž vystoupily zásadní kapely doby - od Sex Pistols, Clash, Damned, po první koncert Siouxsie & The Banshees - se neobešel bez zásahu policie. "Sid hodil sklenicí. Já a Siouxsie jsme stáli hned vedle něj. Mířil na The Damned, tekže měl moji plnou porporu. Místo toho, aby přistála na pódiu, ta sklenice trefila sloup. Myslím, že se roztříštila a trefila nějakou holku," vzpomíná v časopise Q baskytarista Banshees Steve Severin. "Dívka přišla na punkovém koncertě o oko!" píše se....
  • Pravda? Lži? Bulváry mají novou senzaci. Výsledek?
Kluby po celé Británii ruší domluvené koncerty společného turné punkových kapel l vydání singlu Anarchy In The UK. Ze čtyřiadvaceti jich proběhne sedm. Všechny plné náilností, za ostatní kapely jen vybírají zálohy. V patách jim slídí novináři. Dělníci v middlesexské listovně vinylů stávkují a odmítají singl zabalit. Jedna čáast Británie punk nenávidí a bojí se ho a ta druhá ho žije. Hlavní jednání může začít:
  • Leden 1977 - punk umírá
"Obě strany se po vzájemné dohodě rozhodly zrušit nahrávací smlouvu," píše vydavatelství EMI v tiskové zprávě ke zrušení tři měsíce starého kontraktu, zatímco Sex Pistols koncertují v Amsterdamu. Jejich manažer Malcolm McLaren obratem reaguje: "Někdo za našimi zády zrušil nahrávací smlouvu." Objevujá se spokulace, že koncern, který vydavatelství EMI ovládá, se kvůli kapele dostal do střetu s britskou vládou: hrozila mu ztráta lukrativní zakázky na výrobu přístrojů pro magnetickou rezonancimozku pro řadu britských nemocnic. Možná za tím ale spíš stojí událost, k níž došlo při odletu kapely do Holandska. Jeden očitý svědek o ní prohlásil, že to "bylo něco tak nechutného, že o tom ani nemůže veřejně mluvit." "Dnes se obecně věří, že kytarista Steve Jones v předletové hale poblil několik babiček," popisuje situaci americký časopis Rolling Stone.Sex Pistols si vyzvedávají svých čtyřicet tisíc liber odstupného, plechovku s pásy k Anarchy In The UK a zůstávají bez vydavatele. "Já tomu nerozumím," nechává se slyšet Rotten. "Jediné, o co jsme se snažili, bylo všechno zničit."Ostatní kapely jdou za svým cílem po přímějších cestách. The Damned už všechny předběhli, když vydali první britský punkový singl New Rose, na spadnutí je i jejich debutová deska. Také Clash za pár měsíců zůročí čas strávený ve studiu a vydají eponymní debut. Sex Pistols jsou místo na vrcholu na pokraji rozpadu. "Několikrát jsem se před koncertem poblil," vzpomíná Steve Jones v časopise Q na strach z reakcí publika. "Nejde nám o muziku, jde nám o chaos," halekal ještě před rokem ve vůbec prvním rozhovoru, který kapela poskytla. Teď jako by se ten chaos proti Sex Pistols obrátil. "Četli jsme, že to máte rádi," říká parta kluků v šatně po koncertě v Dundee Matlockovi poté, co klub zasypal palbou lahví a sklenic.Tím ale problémy Sex Pistols nekončí."Už jsi slyšel tu novinku?" šeptají si děti ve školní šatně. "Punk je mrtvý!"
  • Únor 1977 - Glen, Sid a Johnny
Po zkušebně Sex Pistols se začíná až podezřele často motat Rottenův kamarád Sid. Heroin, na rozdíl od své matky, ještě nebere. Zato má v ruce baskytaru. Právě jsme svědky toho, jak je Glen Matlock - autor části repertoáru kapely - pokoutně vyměněn za nejbližšího kamaráda Johnyho Rottena, který v životě skoro na nic nehrál. "Je to maminčin mazánek," stěřuje si žalobnicky Rotten na Matlocka manažerovi Malcolmu McLarenovi. "Příliš hodný na to, aby byl v Sex Pistols." "Má rád The Beatles!" "Nikdy do kapely nezapadl," schvaluje mu to Steve Jones. "On si vždycky myl nohy." Důvod vzájemné nevraživosti těch dvou je ale jinde. Matlock, asi nejvíc nenáviděná postava celé punkové scény, svou verzi později podrobně vylíčí i v knížce I Was A Teenage Sex Pistols. My se musímepřenést o nenelý rok zpátky. Zpátky do londýnského klubu 100, na vůbec první tamější koncert Sex Pistols. Kapela právě dohrává konec slavné skladby Pretty Vacant. Do závěrečného zklidnění se ozve Matlock. "Seš normální kunda!" řve naštvaně na Rottena, který ten večer nezazpíval v jediném songu správně text. Místo odpovědi se Johnny zuřivě sbalí a přímo z pódia odchází rovnou na autobus domů. Druhý den postává před zkušebnou, v rukách si přehazuje dvoukilové kladivo a když se objeví Matlock, skrz zuby na něj procedí: "Tak ty mi budeš nadávat do kund?Budeš?" "Nevzpomínám si, že by si Glen kdy stěžoval na Johnnyho. Bylo to, jako když vidíte chlápka, který neustále zneužívá svoji ženu a vylévá si na ní zlost a nenapadne vás: Proč od něj prostě neodejde? Na všechno, co Glen navrhnul, byla odpověď: Ne!" vzpomíná v časopisu Mojo fotograf Ray Stevenson, který tou dobou trávil s kapelou spoustu času. Teď vzájemná nenávist těch dvou vrcholí. Rotten už nedokáže snést, že v kapele nemá žádnou oporu. Bubeík Paul Cook a kytarista Steve Jones jsou nejlepší kamarádi, nerozlučná dvojka, jako bratři. Malcolm McLaren je o generaci starší, dobře vzdělaný obchodník - pomocí Sex Pistols si naplňuje svoje intelektuální vize o nihilismu v praxi, inspirované francouzským situacionismem šedesátých let. Rotten nemá nikoho. A proto na scénu - bez fanfár - přivádí Sida Viciouse. Nejbližšího kámoše,jehož předchází pověst duševně nemocného násilníka, který jednou zaživa opékal prase a když se mu na matraci ve squatu ve čtvrti Hampstead vychcalo kotě, neváhal a mrštil s ním plnou sílou proti zdi a zabil ho. Takže, jsme zpátky v únoru 1977 a tenhle magor se teď stává členem Sex Pistols. "Když se Sid přidal ke kapele, tak sice neuměl hrát na kytaru, ale jeho šílenství se hodilo do celkové struktury kapely. Byl to rytíř v zářném brnění a s ohromnou pěstí," schvaluje Malcolm McLaren. Zatímco Matlock naštvaně opouští kapelu a Sid Vicious tráví čas pokusy zadrnkat na basu něco alespoň trochu smysluplného , zbytek Sex Pistols se potlouká po studiu ve Wesexu a nahrává druhý singl God Save The Queen. Z té doby se zachová poznámka sekretářky Malcolma McLarena Sophie Richmondové, jíž cituje časopis Mojo. "Kapela je ve studiu, podle všeho je tam chaos, všichni nenávidí producenta Chrise Thomase. Steve nahrává basu, předělává kytary, doprovodné vokály, spoustu věcí!" Takhle tedy vzniká nahrávka jedné z nejslavnějších písní historie rock´n´rollu.
  • Březen 1977 - s Viciousem na piwu
Nálada britské společnosti, na níž bylo zrození punku nečekanou ale logickou reakcí, se nijak výrazně nemění. Inflace, studená válka, rasové nepokoje a ekonomická krize, která předtím přiměla vládu vzít si tučnou půjčku od Mezinárodního měnového fondu. To všechno dohromady tvoří atmosféru frustrace a zlosti, do níž zapadá chaotický a násilný podtext, který v sobě punk má. Díky publicitě se z autentické subkultury pomalu stává fenomén dotýkající se každého čtverečního metru Spojeného království. V módě, postojích a chování dělali punkáči od začátku všechno pro to, aby je společnostnenáviděla. Právě to se jim má v roce 1977 skutečně podařit. Nejnovější "obětí" mezi hudebníky se stává zpěvák The Clash Joe Strummer (jinak syn diplomata), kterého na záchodcích londýnského klubu The Speakeasy, kde se často scházejí lidé z hudební branže, jeden z návštěvníků posílá k zemi několika dobře mířenými ranami a s výkřikem: "Ty měšťácká nápodobo!" Krom toho, že se čím dál častěji chovají jako parta nesvéprávných kreténů, na tom právě teď Sex Pistols nejsou vůbec špatně. EMI jim spolu s penězi a vypovězenou smlouvou vrátili i autorská práva na Anarchy In The UK, Malcolm McLaren tedy nezahálí, domlouvá vydání desky v Americe a brzy pro svou kapelu nachází i domácí label - společnost A&M. Po té, co je před novináři slavnostně podepsán kontrakt před Buckinghamským palácem, odjíždí kapela oslavovat do sídla firmy, kde Sid Vicious rozmlátí kancelář ředitele a vyblije se mu na stůl. Druhý den dává svůj první rozhovor v nové roli tehdejšímu britskému hudebnímu časopisu Sounds. "Nejsem žádnej rváč," říká v něm. Dnes večer spolu s ním a Johnny Rottenem vyrazíme na tah, jehož poslední zastávkou bude právě shodou okolností právě klub The Speakeasy. Dovnitř vcházíme už vrávoravým krokem a do řeči se dáváme s jistým Bobem Harrisem, který na BBC uvádí zábavný hudební test ve hvízdání. "Proč nepozveš Sex Pistols?" Provokuje Sid. Harris zůstane v klidu a nenechává se doběhnout. Na pomoc mu přicházejí členové hardrockové kapely The Bandits. "Seš jenom stará kunda," štěká Sid na Harrise ke konci. The Bandits se ohradí, Sid třískne půllitrem o stůl, až se rozbije, a útočí. "Sid nebyl tvrdej, jenom se z něj občas stal šílenej čůrák, zvlášť když byl nalitej," vzpomíná na ten večer v časopise Mojo jeden z jeho kámošů, který byl tehdy u toho. Harrisův zvukař si na památku odnese řeznou ránu přes půlku obličeje, která si vyžádá čtrnáct stehů."Ve chvíli, kdy se přidal k Sex Pistols, začal bejt nesnesitelnej, předtím to byl takovej v pohodě tatrman," popisuje Sidovu proměnu fotograf Ray Stevenson. I tyto incidenty přinášejí dohru. O čtyři dny později posílá už druhý label v řadě Sex Pistols k vodě. Nahrávací společnost A&Mnechává kapele jako odstupné již vyplacenou zálohu pětasedmdesát tisíc liber. Aby zmírnil dopad v médiích a zachránil náladu v kapele, organizuje Malcolm McLaren pro skupinu narychlo pětidenní zájezd do Berlína. Po tom všem totiž nastává čas zmírnit emoce. Čas alespoň trochu uklidnit situaci. Projít se po místech, kde tvořil i veklý vzor Sex Pistols - David Bowie. "Bylo to kurevsky dobrý! Nikdo nevěděl, kdo jsme, nebyli jsme vůbec pod tlakem, vzpomíná dnes tehdejší tour manažer kapely John Tiberi na pětidenní pobyt v německé motropoli, během nějž Rotten napsal slavnou skladbu Holidays In The Sun. "Vzpomínám si, jak jsem Sidoi radil, ať si na sebe radši nebere svoje tričko od Vivienne (Weswood) s převrácenou říšskou orlicí."
Jaro 1977 - Nancy, studio a žloutenka
Málem jsme zapomněli na důležitou věc. Totiž přivítat na scéně dámu. Americkou feťačku a příležitostnou prostitutku jménem Nancy Spungen, která se v tuhle chvíli už několik měsíců potlouká britskou punkovou scénou, proplouvá partami kolem různých kapel, a má sehrát tu nejzápornější roli tohoto příběhu. "Nancy nebyla na pohled moc hezká. Byla naprosto neatraktivní , ale měla fascinující newyorskej akcent. Jedním slovem - nebezpečná," vzpomíná na ni John Tiberi. Její setkání se Sidem Viciousem, ke kterému doško už koncem března, vyvolá smrtící chemickou reakci: když jsou tihle dva spolu, jakoby kolem sebe začali vytvářet oblak radioaktivního spadu, který začne žrátkaždého, kdo se k nim na krok přiblíží. Tu dobu si dobře zapamatujete. Víte, že to byla Nancy Spungen, kdo přivedl Sida k heroinu. A že vždycky, když byli spolu, střízlivost měla zrovna volno. "Sid byl čistej, dokud se neobjevila ona. Pak najednou začal brát heroin, jako by byl léta závislej," řekne John Tiberi. A na to Sid také doplatí. Přestože se v kapele poslední týdny opravdu snaží, cvičí každý den asvůj nový nástroj začíná alespoň trochu ovládat, nahrávacího studia Wexesu si moc neužije. Na začátku dobna si totiž Sid během jednoho feťáckého večírku potyká se špinavou jehlou a jako suvenýr si odnáší žloutenku.Stíhá nahrát kousek skladby Bodies a pak si putuje lehnout do nemocnice Svaté Anny v londýnské čtvrti Tottenham. Na měsíc. Většina práce tak zbyde opět na kytaristu Steva Jonese. Ne, že by z toho měl nějak zvlášť těžkou hlavu. Spíš naopak. "Sid chtěl vždycky přijít, že něco nahraje na album, a my se vždycky ze všech sil snažili, aby se ke studiu nemohl ani přiblížit," směje se. A tak je potajmu (protože je to v rozporu se smlouvou EMI) povolán zpátky Glen Matlock, který coby bezejmenný studiový hrác dotáčí na desku basové party. Nic z toho, co nahraje Vicious, kromě zmíněných Bodies, s na album vůbec nedostane. Možná to tak napoprvé nezní a z tohom, co se zatím stalo to, pravda, ani nevypadá, ale způsob, jakým vznikala debutová deska Sex Pistols, byste za punkový nemohli označit ani náhodou. Nevermind The Bollocks nevzniká tak, že kapela párkrát přehraje svůj zuřivý živý set, zvukař dá výsledek tak trochu dohromady a jde se do výroby. Když se spolu s pamětníky přeneseme do studií, jsme svědky soustředěné práce producenta Chrise Thomase, který hledá ten nejnabroušenější zvuk kytary (dosáhne ho tím, že před kombo dá kovový cestovní kufřík) a donekonečna Sex Pistols nutí znovu a znovu přehrávat kytary a zpěvy. Do toho všeho se občas objeví Malcolm MaLaren a nutí Rottena zpívat zřetelněji a uhlazeněji.I kvůli tomu sice Sex Pistols přicházejí v Británii o prvenství v horizontučasu. Ale právě díky tomu bude jejich album tím zdaleka nejlepším debutem široko daleko. Je večer po natáčení a schyluje se k události, která se má navždycky podepsat na psychice Johnnyho Rottena. Sedí spolu s tlupou kámošů a kolegů v hospodě Pegasus za rohem od studia, pak jdou po ulici, nepředvádějí se, neprovokují. Najednou se na ně vrhne banda chlápků. Břitvy, kudly a nože v ruce. Agresivní útok. Bez zřejmého důvodu. Rotten a spol. utíkají na parkoviště a schovávají se v autě producenta Thomase. "Tahle chátra rozmlátila přední sklo na sračky, zatímco my jsme seděli vevnitř. Rozstřískali jedno okno a já to schytal akovou krátkou dýkou přímo do ruky," popíše zpěvák situaci ve svém životopisu No Irish, No Blacks, No Dogs. Jindy musejí Sex Pistols utíkat před sprchou sklenic a pivních lahví. S druhým singlem God Save The Queen se z nich totiž 27. května 1977 definitivně stává snadný cíl. Skladba má stejný název jako britská hymna a Johny Rotten tu pro režim, který reprezentuje královna Alžběta II. nenajde mírnější přídomek než "fašistický". Na podnět Malcolma McLarena navíc skladba vychází uprostřed oficiálních oslav královnina "stříbrného" výročí pětadvaceti let na trůnu. Sex Pistols si pronajímají loď a plánují, že během projížďky po Temži kolem Westminsterského paláce a budov parlamentu odehrají koncert. I když mají ke všemu povolení, celá akce končí chaosem. Na loď vtrhne policie a kapelu i manažera pozatýká. Přestože je skladba God Save The Queen kvůli urážkám královny zakázána v rádiích, dostává se na druhé místo britské singlové hitparády. Spekulace, že šlo o podvod a skladba byla ve skutečnosti nejprodávanější (jak vyplývá třeba z neoficiálního žebříčku týdeníku NME), mají vydržet nejméně dalších třicet let, stejně jako její ústřední slogan. Žádná budoucnost! No Future!

Sex Pistols

25. října 2007 v 21:26 | Zewlprincess
ČLENOWÉ KAPELY:
HISTORIE KAPELY:
Pistols vznikly v polovině roku 1975 pod vedením jejich manažera Malcolma McLarena. Původní sestava byla: Johny Rotten (John Lydon)-řev a zpěv, Steve Jones- pologramotný kytarista, Paul Cook- bicí a Glen Matlock- basa. Jejich živá vystoupení jim zajistila brzy pověst té nejodpornější kapely v U.K. Pistols byli reakcí na nudný a plitký glam rock, který tehdy ovládal hitparády. Jakozázrakem se jim povedlo získat smlouvu s EMI, která ji ale po vydání Anarchy in the U.K. vypověděla, takže McLaren shrábl tučnou zálohu. 1.12. 1976 se odehrála televizní show, ve které členové skupiny zavalili redaktora nadávkami hrubšího zrna. Následovalo z "neznámých" důvodu rušení koncertů z plánovaného turné. Následuje podepsání smlouvy s A&M a vydání God Save The Queen.Těsně po podepsání smlouvy s A&M byl vyhozen Matlock a na jeho místo se dostal Sid Vicious. Záhy byla smlouva vypovězena a záloha šla opět do McLarenovy kapsy. BBC také zakázala God Save The Queen vysílat. Podpis další smlouvy, tentokráte s Virginem, byl definitivní a umožnil kapele nahrát album Nevermind The Bollocks. V lednu 1978 opustil Rotten kapelu a 11.10.78 je Sid obviněn z vraždy Nancy Spungenové, je ale pro nedostatek důkazů propuštěn. 2.2.1979 se Vicious předávkoval heroinem. O Sex Pistols byly natočeny mnohé dokumenty. Za zmínku stojí uvést film Sid a Nancy.
ROK PO ROCE...
  • 1971 - Londýnští spolužáci Paul Cook (* 20.7 1956) a Steve Jones (3.9 1955) se seznamují s absoloventem umělecké školy Malcolmem McLarenem, který si na King's Road v londýnském Chelsea právě otvírá obchod nazvaný Let It Rock.
  • 1972 - Cook, Jones a jejich přítel Wally Nightingale se rozhodnou založit skupinu. Cook našetří peníze na sadu bicích. Jones spolu s Nightingalem ukradnou pro Nightingalea nástroje a Jones si bere na starost zpěv.
  • 1973 - McLaren svůj obchod přejmenovává na Too Fast To Live, Too Young To Die. Oskupinu McLaren projevuje zájem. Glen Matlock (prodavač v Malcolmovo obchodě )se dozví o volném místě baskyratisty a stává se členem skupiny.
  • 1974 - Skoušejí pod jménem The Swankers a nacvičují skladby z let šedesátých a začínají komponovat vlastní písně.
  • 1975 - The Swankers poprvé a naposled veřejně vystupují.A to na večírku v Tom Salter's Café na King's Roud kde uvedou tři písně.
  • Květen 1975 - McLaren se vrací ze 6ti měsíčního pobytu v New Yorku, kde spolupracoval s Kapelou New York Dolls. Vyhazuje Nightingalea, protože se nehodí do jeho projektu nové kapely. Jones přesedlává na kytaru, a kapela hledá nového zpěváka.
  • Červen 1975 - McLaren navrhuje na uvolněný post bývalého člena Television Richarda Hella, který si už vytvořil punkovou image. Skupina však chce nějakého neznámého zpěváka.
  • Srpen 1975 - John Lydon (* 31.1 1956) se seznamuje se skupinou v Malcolmovo obchodě, který nyní nese název SeX. John dostává návrh aby vysoušl konkurz na zpěváka. Konkurz vypadal následovně. Johny se postaví k jukeboxu a spívá skaldbu Alice Coopera Shool's Out. Johny je přijat a skupina mění název na The SeX PiSTols. Jones překřtí Lydona na Johny Rottena (prohnilého), podle jeho oblíbené věty "Všichni jsou prohnilí".
  • Listopad 1975 - Sex Pistols poprvé vystupjí v londýnské St Martin School of Art. Posléze navazují další menší koncerty podobného rázu.
  • Duben 1976 - Pistole vystupují jako předkapela skupiny Joe Strummera The 101ers v Nashville Rooms. Celé následující léto si budují image kultovní kapely. Srpen '76 - Pořadatelé Evropského punk-rockové festivalu, kterým se nelíbí zjev Sex Pistols, stornují jejichvystoupení.
  • 29.srpen 1976 - vystupjí s Pistols jako předkapely The Clash a The Buzzcocks.
  • 3.září 1976 - Sex Pistols hrají v pařížském Club de Chalet du Lac. Billy Idol, velký obdivovatel skupiny cestuje společně s Stevem Severinem s The Banshees, aby shlédli jejich koncert.
  • 17. září 1976 - Pořádají Pistole koncert pro Chelmfordskou věznici.
  • 20. září 1976 - Skupina vystupuje na festivalu, kde debutují skupiny jako Subway Sect či Siouxie & The Banshees, kde na bicí hraje John Simon Ritchie (později Sid Vicious * 10.5 1957 v Londýně). Sex Pistols poprvé vystupjí v britské televizi, kde v pořadu So It Goes uvedou píseň Anarchy In The UK.
  • 8. říjen 1976 - Týden po tom co se Rotten objeví na titulní straně hudebního magazínu New Musical Express, podepisuje skupina smlouvu za 40 000 liber se společnoszí EMI. (Nabídky přicházejí i od Chrysalis, RAK a Polydor.) S producentem Chrisom Thomasom Nahrávají singel Anarchy In The UK.
  • 26. listopad 1976 - Vychází malé album Anarchy In The UK.
  • 28.listopad 1976 - účinkují Pistols v televizním programu společnosti BBC s názvem London Weekend Show.
  • 1.prosinec 1976 - Skupina se objevuje v publicistické relaci společnosti ITV - Today. Na posměšné řeči moderátora programu Billa Grundyho reagují nadávkami a druhý den se o tomto incidentě píše na titulních stranách všech denníků. Skupina se rázem stává známou po celém království.
  • 5. prosinec 1976 - V tento den se má konat šňůra koncertů nazvaná Anarchy In The UK Tour (zde mají vystoupit také The Clash , The Damned a The Heartbreakers). 16 koncertů z 19ti je ovšem pořadateli zrušeno.
  • 7. prosinec 1976 - Na výročním shromáždění EMI se jedná o Sex Pistols.
  • 18. prosinec 1976 - Singl Anarchy In The UK se dostává v hitparádě ve Velké Británii na #38.
  • A začíná rok 1977 - v lednu EMI vydává prohlášení, že společnost vzhledem na nepříznivou publicitu počas uplynulých dvou měsíců není schopmá dále rozšiřovat nahrávky skupiny Sex Pistols. Respektuje však dohodu a skupině vyplácí 40 000 liber. Do této doby bylo prodáno již 55 000 kusů singlu Anarchy In The UK.
  • Únor 1977 - Ze skupiny odchází GlanMatlock (následně zakládá skupinu The Rich Kids) a na jeho místo přichází ze skupiny Flowers Of Romance Sid Vicious, který je přijat i vzhledem k jeho začátečnickým kvalitám.
  • 10. březen 1977 - Pistols podepisují smlouvu s A&M Records.
  • 16.březem 1977 - Na tlak ostatních umělců, kteří mají s A&M podepsanou smlouvu, musí A&M vypovědět s Pistols smlouvu. Skupina inkasuje odstupné ve výši 75 000 liber.
  • Květen 1977 - Skupina podepisuje smlouvu za 15 000 liber se společností Virgin. Při lisování nového singlu God Save The Queen vyhrožují zaměstnanci továrny stávkou. Vše je nakonec urovnáno. Kresba Jamieho Reida na přebalu desky (královna vyobrazená s propíchlými ústy spínacím špendlíkem) způsobuje ve VB obrovský rozruch.
  • 27. květen 1977 - Je vydán výše jmenovaný singl, kterého se za 15 dní prodalo 150 000 kusů. A to i přes zákas jeho vysílání v britské BBC Radio 1.
  • 7. červen 1977 - Virgin Records si najímají loď "Queen Elizabeth". Sex Pistols interpretují skladbu Anarchy In The UK před budovou britského parlamentu. Následně jsou pasažéři lodi zatčeni.
  • 11.červen 1977 - God save The Queen se dostává na #2. 18.6. '77 - Rotten je napaden muži s břitvou.
  • 19. červen 1977- Cook je napaden násilníky vyzbrojenými nožmi a železnou tyčí.
  • 30. červenec 1977 - Pretty Vacant #6 v UK. Turné po Skandinávii. Jedná se o natočení filmu o SP.
  • Srpen 1977 - Skupina pod názvem Spots (Sex Pistols On Tour Security - SP na tajnémturné) podniká "ilegální" turné po Velké Británii. Vystupuje rovněž pod jmény The Tax Exiles, Special Guests, The Hampsters, Acne Rabble.
  • 29. říjen 1977 - Malé album Holidays In The Sun obsadí v UK #8. SP jsou v právním sporu kvůli přebalu desky.
  • 12. listopad 1977 - Album Nevermin The Bollocks - Here's The Sex Pistols. vystupuje na #1 v britském žebříčku. SP jsou opět v právním sporu, tentokrát kvůli slovu "bollocks" (vulgárně šourek). Konečný verdikt vyzní vítězně pro SP. Je podepsána smlouva s Warner Bros na americkém trhu.
  • Prosinec 1977 - Sid a Nancy Spungen jsou zatčeni pro podezření z držení drog. Pro nedostatek důkazů jsou opět propuštěni na svobodu. Pistols pořádají charitativní koncert pro děti. Posluchači rádia Israeli Radio vyhlašují v anketě album Got Save The Queen za nejhorší singl roku.
  • 5. leden 1978- Začíná Turné po USA.
  • 10. leden 1978- Skupina absolvuje svůj debut v US televizi.
  • 14. leden 1978- Vystoupení v San Franciscu se stává posledním.Kapela se hádá kvůli Sidovy (jeho drogové problémy). Rotten odchází z kapely.
  • 16.leden 1978- Vicous se předávkuje drogami a končí v nemocnici. Virgin končí s vydáváním desek Sex Pistols. Album Never Mind the Bollocks dosahuje v USA #108. Cook a Jones odlétají do Ria de Janeira, kde jsou coby hosté jednoho z účastníků Velké vlakové loupeže Ronalda Biggse.
  • 23.únor.1978- Sid a Nancy jsou opět zadrženi kvůli držení drog.
  • Duben 1978- Vicous vystupuje jako zpěvák ve skupině Johnyho Thunderse. Rotten zakládá spolu s bývalým členem The Clash Keithem Levenem skupinu PiL (Public Image Ltd.)Podpisují smlouvu s Virginem.
  • Červen 1978- Cook , Jones a Biggs vydávají album No One Is Innocent. Na singlu je i Viciousova verze písně My Way (orig. Paul Anka). Sid zakládá skupinu The Vicious White Kids (+ Rat Scabies, Glen Matlocks, Steve New).
  • 11.říjen. 1978- Vicious je obviněn z vraždy Nancy, poté co telefonuje na policii a oznamuje, že jí někdo ubodal k smrti. McLaren dosáhne jeho propuštění na kauci
  • 2.únor 1979-Sid umírá na večírku v New Yorku. Diagnóza - nahromadění tekutiny v plicích, jako následek zvýšené dávky heroinu. Natáčí se film The Great Rock'n'Roll Swindle.
  • Březen 1979- Revival skladby Eddieho Cochrana Something Else v podání kapely Sex Pistols, doplněný na straně B o píseň Friggin' In The Riggin', v Uk dosáhne #3.
  • Duben 1979- Singl Silly Thing (+ píseň Tenpole Tudora Who Killed Bambi) dosáhne v UK #6.
  • Červenec 1979- Singl C'mon Everybody #3.<>br Srpen '79- Album Some Product - Carri On Sex Pistols obsahující reklamy a rozhovory se vyšvihne v UK na #6.
  • Říjen 1979- Premiéra filmu The Great Rock'n'Roll Swindle. Stejnojmené album se dostává na#21.
  • Prosinec 1979- LP album Sid Sings se v UK dostává na #30. Únor 1980- Album Flogging A Dead Horse se dostává na #23.
  • Leden 1986- Rotten, Jones, Cook a Viciousova matka vymáhají od McLarena soudní cestou milión liber.Nakonec se však dohodnou i bez soudního výroku.
  • 20.červenec 1986- V Londýně má premiéru film Sid a Nancy, režírovaný Alexem Coxem a s Garym Oldmanem v roli Sida a s Chloe Webb jako Nancy.
  • 1988- Na videokazetě nazvané Buried Alive se objevuje dokumentární film s TV vystoupeními Sex Pistols....
DISKOGRAFIE:
  • Great Rock 'N' Roll Swindle
  • Never Mind The Bollocks, Here's The Sex Pistols
  • kompilace
  • Box Set (cd 1)
  • Box Set (cd 2)
  • Jubilee
  • Never Mind The Bollocks/ Spunk (cd 1)
  • Never Mind The Bollocks/ Spunk (cd 2)
  • Kiss This
  • Some Product - Carri On Sex Pistols Box Set (cd 3)
  • Filthy Lucre Live The Great Rock'n'Roll Swindle
  • Flogging A Dead Horse

Jednoho úterního wečera...

24. října 2007 v 2:07 | Zewlprincess
ZÚČASTNILI SE:
  • Pítr
  • Wláďa
GDE: Sportbar na sewerce, Ulita
GDY: 23. 10. 2007
Tag tahle kalba byla wlastně kalbou oupe omylem. Půwodně sme měli bejt s Pítrem u mě na bytě, popíjet swařáka atd., jenže pag se to nějak semlelo, zazwonil telefon a tam Pítr, že potkal Wláďu a jestli se mi nechce zajít někam na piwko. Mno proč ne, peníze sou, chuť na piwko taky, tagže sem bez wáhání souhlasila a přeswědčila rodiče, že pudu na brigádu na noční, tagže přídu oupe moc pozdě. Kupodiwu nic nenamítali a eště mi přidali nějaký finance, ať si cestou koupim nějaký jídlo. Prostě pohodička, jen kluci pořád ne a ne přijít. Uplynulo 20 min a oni pořád nigde. Asi po půl hodině konečně dorazili. Teď už stačilo jen wymyslet, kam zajít na piwko. Nakonec sme se wšichni shodli na Sportbaru na Sewerce a tag sme wyrazili. Gdyž sme dorazili na Sewerku, tag strašně lilo, koukli sme se eště na zastáwce w kolik nám to jede zpátky a dohodli sme se, že dáme pár piw a pojedeme do města do Ulity bo Cirkusu. Jag se řeklo, tag se stalo: dali sme asi 2 piwa (každej), pizzu, chipsy, kluci si eště zahráli bilec, Wláďa smotnul jointa a jeli sme se dochlastat do Ulity. Po příjezdu do města sme měli docela hlad, tag sme si chtěli dát gyros, jenže byl zawřenej a tag sme si místo toho wyhulili zobáky a šli do tý Ulity. Tam sme dali každej panáka Ferneta Citruse, pár piw, zahráli sme si pinčes a potom jeli domů s docela gut náladou. :-)Mno domů... Mě se eště nechtělo domů a tag sem eště jela s Pítrem do Krásňáku a odtamtaď pag asi tag za hodinu busem rownou domů. Teda řeknu wám, že na to, že je neska úterý, tag to byl docela zajímawej wečer. Aby taky ne, gdyž sme dohromady utratili skoro 700 KčJen sem zwědawá, jag zejtra wstanu do školy.
NÁSLEDKY KALBY:
  • asi zejtra newstanu
  • je mi nějak diwně

Moe diplomy a hodnocení blogu

14. října 2007 v 12:28
  • A zase něco od Jitullepunx, tentokrát wýměnou za komenty :)
  • Normálně sem se u Jitullepunx zapojila aj do bleskowky. W poslední době sem nějaká aktiwní co? :)
  • Diplom asi za nějakou bleskowku tentokrát od Ellysky
  • Tag a tady je diplom za 1. místo w soutěži o nej blog od Marcamar
  • Diplom za bleskowku od Niky
  • Diplom za bleskuwku, už ani newim od koho....

Pearl Jam

13. října 2007 v 11:09 | Zewlprincess
HISTORIE KAPELY:
Tak tahle parta se složila se zbylých muzikantů po rozpadu kapely Mother Love Bone, kde se předával zpěvák Andrew Wood. Pánové Gossard a Ament se dali dohromady s Mike McCreadym a přibrali k sobě i bubeníka Dave Krusena. Post bubeníka v kapele nebyl moc stabilní a za celou kariéru se na tom postě vystřídalo mnoho lidí. Zatím bez zpěváka začali zkoušet nový materiál. Zpěváka sehnali až na jedné čerpací stanici v San Diegu, jmenuje se Eddie Veder, a vlastně díky přičinění jeho babičky se kapela jmenuje Pearl Jam. Jeho babička takto nazývala marmeládu z psychadelických houbiček. Rok po založení, tedy v roce 1991, jim vychází debutové album Ten u velkého vydavatelství Epic. Na albu se objevily obrovské hity jako Jeremy, Alive a Even Flow, prodejnost alba jde do miliónů a kapela skvěle zapadla do místní seattelskéscény. Na podporu desky vyjíždí na turné a v roce 1993 natáčí další desku Vs. Zaznamenává určitý posun v tvorbě kapely, přesto se i na tomto albu nachází spousta dobrých písniček a skvělé hudby, jen namátkou Go (první singl), Animal, Daughter, Rearviewmirror, anebo W.M.A. Znovu dobývá všechny žebříčky v prodejnosti, ale na úspěch debutu nemá. Pro rok 1994 je tu další deska Vitalogy, obsahuje vynikající písně Nothingman, punkovou Spin That Black Circle, Not For You, Corduroy, Bugs s doprovodem akordeonu a zpěvu Eddeiho Veddera, anebo Better Man. Vrcholem alba je potom skladba Immortality (Nesmrtelnost) věnovaná Kurtu Cobainovi. Poté si dávají pauzu a věnují se vedlejším projektům. Čtvrté album No Code (1996). Přináší spoustu etnických zvuků v pozadí a především klidnější, středně rychlé písně (s výjimkou Hail-hail, Habit, Lukin). Na albu se narozdíl od Vitalogy podílí i ostatní členové kapely. Pokud mám opět vyzdvihovat nějaké písně, tak to budou především skvěle vygradovaná Present-tense, punkárna Hail-hali, balada Off he goes, uvolněná Red Mosquito a rychlůstka Habit. Další album Yield (1998) sice není špatné, ale kvalit svých předchůdců podle měnedosahuje. V každém případě i tady se najdou dobré songy, jako jsou All Those Yesterdays, No way, Brain of J, Do the Evolution. Poslední píseň má skvělý kreslený videoklip, který doporučuji shlédnout. A konečně poslední řadový počin Pearl Jam, Binaural (2000), podpořený také koncertem v pražské T-Mobile Areně. Dobré písně Nothing As It Seems, Thin Air, Insignificance a další. Zase turné, poté už album Riot Act (2002), které je poměrně dost odlišné od ostatních alb. Někdo ale už říkal, že od alba Ten a Vs. to žádný grunge není, ale i tak je to vynikající kapela. Potom znovu turné, další pauza a příprava nového alba, které vyjde možná ještě tento rok.
DISKOGRAFIE:
  • Pearl Jam
  • Lost Dogs (cd 1)
  • Lost Dogs (cd 2)
  • Riot Act
  • Binaural
  • Live On Two Legs
  • Yield
  • No Code
  • Vitalogy
  • Vs
  • Ten
  • rearviewmirror (cd 1)
  • rearviewmirror (cd 2)

Soundgarden

13. října 2007 v 10:51 | Zewlprincess
HISTORIE KAPELY:
Trio Chris Cornell, Kim Thayil a Hiro Yamamoto začalo vystupovat dost dlouhou dobu před tím, než se stali opravdu slavní. Cornell ještě původně hrál na bicí a zároveň zpíval, ale kapela se záhy rozrostla o bubeníka Scotta Sundquista a Cornell se ujal role frontmana kapely. Po roce vystupovaní po blízkém okolí začali s nahráváním. Poté nastala výměna na postu bubeníka, přišel Matt Cameron, se kterým ihned natočili EP Screaming Life u Sub Popu. Sub Pop rovněž vydal promo Singl Hunted Down a Nothing to Say, jenž se stal nejcennější nahrávkou labelu. V roce 1988 následovalo druhé EP Fopp jenž se neslo ve znamení funk-metalu a bud-version Ohio Players Song. Obě EP byly v reedici vydány na jedno CD v roce 1990 (SubPop). Skupina dostala nabídku od A&M Records, ale rozhodli se zůstat v nezávislých vodách a podepsali SST (postpunkový indie-label jejich oblíbených kapel),kde vydali své první LP Ultramega OK, které bylo dokonce nominováno na Grammy. Ještě téhož roku ale kapela nakonec podlehla nabídce A&M Records, kde začali připravovat materiál k druhému LP Louder Than Love (původní názvem měl být Louder Than Fuck) které vyšlo na podzim roku 1989. Současně s uvedením desky na trh se Yamamoto rozhodl k návratu do školy a opustil skupinu. Se zajištěným turné na krku museli narychlo zajistit náhradu. Rozhodovali se mezi Benem Shepherdem a Jasonem Evermane (ex-Nirvana). Ačkoliv se kapele zamlouval Benův styl, nakonec upřednostnili Jasona, který na rozdíl od Bena znal skladby Soundgarden, což bylo pro rychlou adaptaci nezbytné. Během turné hráli nejprve ve státech, poté se přemístili do Evropy. Turné bylo zároveň labutí písní Jasona Evermana,který dle slov Thayiala zkrátka nespolupracoval. V souvislosti s touto událostí začala kapela přemýšlet znovu o Benovi, který se nakonec stal roku 1990 oficiálním členem Soundgarden, což byla definitivní sestava, v níž kapela setrvala až do svého rozpadu. První věc, kterou spáchali v nové sestavě, byl singl Room A Thousand Years Wide / HIV Baby, který se rozhodli věnovat SubPopu. Na jaře 1991 začali pracovat na dalším albu pod produkcí Terryho Date. Badmotorfinger vyšlo v druhé polovině téhož roku. Osahovalo novější verzi Room a Thousand Years Wide a představilo kapelu širšímu publiku. Úspěch byl potvrzen platinovou deskou (milion nosičů). V dubnu 1994 vychází jejich stěžejní album Superunknown, jehož vydání předcházelo koncertní turné (mimo jiné i Austrálie a Japonsko). Oproti Badmotorfinger znamenalo určitý posun v hudebním stylu skupiny. Pod většinou skladeb je autorsky podepsán Chris Cornell. Ubylo našlapaných skladeb, zato melodičnosti se přidalo. Po uvedení alba následovalavystoupení v USA a evropské turné. Některé koncerty v Evropě ovšem musely být zrušeny, neboť Cornellovy problémy s hlasivkami, zpočátku brané na lehkou váhu, se ukázaly být závažnějšího charakteru. Klip k Black Hole Sun zvítězilo na MTV Music Award v kategorii Metal/Hard Rock Video. V roce 1996 vychází album Down On The Upside, které ovšem na fenomenální úspěch předchozí desky nedokázalo navázat. Cornell výrazně ubral na výškách a Thayil se až na jednu výjimku skladatelsky úplně odmlčel. To, že se toto album stalo labutí písní kapely, bylo definitivně stvrzeno 9. dubna 1997. V oficiálním prohlášení uvedli jako důvod rozpadu, že po 12 letech se členové rozcházejí za svými novými projekty…
DISKOGRAFIE:
  • A-Sides
  • Down On The Upside
  • Superunknown
  • Badmotorfinger
  • Louder Than Love
  • Flower
  • Screaming Life/Fopp
  • Ultramega Ok

Nějaký pankáčowé

13. října 2007 v 10:18 | Zewlprincess
Zkus zpomalit člowěče, otewři oči. Až uwidíš co se děje, swět se ti roztočí. A až budeš zas klidný, budeš w pořádku, pohodlně se usaď a poslouchej pohádku. Je o hodných lidech, který chrání tenhle swět, na hlawách maj číro a křičí PUNK'S NOT DEAD!!!